Pro výskyt extrémních požárů je potřeba splnit tři hlavní podmínky, větrné počasí bez srážek s vysokými teplotami, dostatek paliva a počáteční impulz. Přírodně vzniklých požárů je podle vědců minimum, ve většině případů je na vině člověk. Řekli to Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu.
Nebezpečí požáru podle Možného jednoznačně zvyšuje klimatická změna. „Změna klimatu zvyšuje suchost porostu, přináší vhodnější požární počasí, hlavně jde o kombinaci vysokých teplot a rychlosti větru, a nestabilní zvrstvení atmosféry způsobující komínový efekt, který je nutný pro rychlé šíření požáru," řekl.
Konkrétně Středomoří zároveň patří mezi oblasti, které budou do budoucna s postupující změnou klimatu nejvíce ohroženy letním suchem. Podle Hutha už nyní prší v letních měsících v těchto oblastech málo, množství srážek se bude navíc v budoucnu ještě snižovat, teploty se naopak budou zvyšovat.
„Počet výjezdů hasičů k požárům stoupá i v ČR - je více než dvojnásobný, než tomu bylo před 25 lety. Proto i v našich podmínkách je nutné přijímat preventivní opatření, která se osvědčila v zemích s vyšším výskytem požárů. U hasičů jde o letecký monitoring, dostatek hasební letecké techniky a možnost využívat systémy modelující rychlost šíření požárů, pokud již požár vznikl," řekl Možný.
V jižní Evropě se požáry podle odborníků vyskytují běžně, na určení, zda jsou letošní požáry výjimečné, je ještě brzy. Požáry nejsou podle Trnky způsobené jen počasím, klíčová je i vegetace, její množství a především její kondice.
Na výskyt požárů v jižní Evropě má vliv i proměna lidské činnosti v oblasti. V turisticky oblíbených destinacích je podle Trnky výrazně omezené zemědělství, s výjimkou těch nejkvalitnějších ploch. „V Chorvatsku nebo i Řecku jsou v krajině místa, která dříve byla pravděpodobně obdělávaná, ale nyní jsou tam opuštěné olivové háje nebo částečně zarostlé bývalé pastviny," řekl.
Neobdělávání krajiny vede podle vědce ke snížení počtu přirozených bariér, které by jinak v krajině byly a bránily by šíření požáru.
Aktivní fáze požáru není podle Trnky to nejhorší. Požár tím, že spálí vegetaci, odkryje povrch půdy, do ovzduší se pak uvolní uhlík, který půda zadržovala. Zhorší se i schopnost půdy zadržovat vodu. Z půdy se na povrch sice uvolní živiny, stanou se ale mobilní. V případě dešťů jsou pak živiny odplaveny do vodotečí nebo do moře, čímž se zhorší kvalita vody. Narušená půda je potom náchylnější k sesuvům.
„V případě bleskových povodní se voda s popelem chová jako nenewtonovská kapalina, to znamená že jednu chvíli teče a když narazí na překážku, tak má vlastnosti jako pohybující se beton," řekl Trnka. Problémy následků požárů mohou podle odborníků sužovat místní obyvatele i několik let. Problémem je i zhoršení kvality ovzduší, které má negativní vliv na zdraví lidí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
