Adolf Loos je pokládán za klasika moderní architektury. Byl představitelem puristické architektury charakteristické čistými hranolovými tvary. Odmítal zdobnost a prosazoval stroze funkční a praktickou obytnou architekturu. Také na Hané zanechal výrazné stopy.
Architekt Adolf Loos (1870-1933), brněnský rodák, byl velkým mistrem svého oboru. Navrhl a vybudoval přes sto bytů a domů. Projektoval obchodní domy, kavárny, vládní budovy a školy. Jeho díla najdeme ve Vídni, Paříži, Praze, Brně, Plzni či Náchodě. Základem jeho staveb byl tzv. Raumplan. Vnitřek stavby byl členěný na jednotlivé kubusy s rozdílnou světelnou výškou. Tím se propojovaly místnosti s různými výškovými úrovněmi. Interiér je zkrátka jeden velký vzdušný prostor a v rámci jedné místnosti se uplatňuje nestejná výška podlaží.
Významné stopy loosovské architektury máme také v Olomouci. Působili zde žáci jeho soukromé vídeňské školy architektury. Tím prvním byl filozof, architekt a designér Paul Engelmann (1891–1965), olomoucký rodák působící ve Vídni a Tel Avivu, iniciátor kulturních schůzek židovských intelektuálů v domě na Mořickém náměstí (nyní ulice 8. května) . V roce 1913 v Olomouci zprostředkoval Loosovu přednášku.
V Olomouci na Letné se zachovalo jedinečné dílo postavené v loosovském stylu od Paula Engelmanna – vila pro úředníka Vladimíra Müllera (Černochova ulice 6). Jádrem domu je centrální hala rozdělená do tří sekcí – komunikační, obytné a jídelní. Zachovaly se detaily dřívějších doplňků, například vestavěné lavice, niky a schodiště v kombinaci mořeného dřeva a bílých nátěrů. Toto památkově chráněné dílo prošlo v letech 2016–2019 komplexní obnovou.
Neděle, 20. srpna 2023, 10:17
Básník, prozaik, překladatel, vydavatel a publicista Mojmír Hanuš byl celým svým životem spjatý s Olomoucí, kde se před sto deseti lety narodil. Byl významnou kulturní osobností Hané, neprávem opomíjenou, znalcem jazyků, hlavně latiny a milovníkem...
S Olomoucí byl spjatý architekt a filozof, pozdější profesor filozofie v Cambridgi Ludwig Wittgenstein (1889–1951), Engelmannův přítel. V roce 1916 zde navštěvoval dělostřeleckou školu. Další osobností byl architekt a designér Jacques Groag (1892–1962) pocházející z olomoucké židovské sladovnické rodiny. V Olomouci najdeme celou řadu jeho děl (například rodinná vila v Mozartově ulici 36, vila Bergmannových – Vídeňská 18, Briessových – Na Vozovce 12, Hanse Briesse, Wellnerova 21). S Adolfem Losem se podílel na plánech vily Möler ve Vídni.
Loosovým žákem a nejbližším spolupracovníkem byl náš krajan, rodák z litovelské židovské rodiny Heinrich Kulka (1900–1971). Dokončil řadu jeho projektů. Před 2. světovou válkou emigroval do Velké Británie a následně na Nový Zéland.
Vynikající znalkyní Loosova díla byla prostějovská rodačka a kunsthistorička Věra Běhalová (1922–2010) žijící od roku 1968 ve Vídni. Ve druhé polovině šedesátých let se věnovala výzkumu plzeňských bytů Adolfa Loose. Pořídila jejich dokumentaci a řadu z nich nechala prohlásit za kulturní památku. Tím je zachránila před zničením, protože Loosova tvorba byla pokládána za buržoazní a nehodnotnou.
A ještě jednu stopu na rodinu Loosových v našem regionu máme. Jeho otec Adolf Loos starší byl významným brněnským kameníkem. Z jeho dílny pochází ústřední pomník bitvy u Tovačova (15. 7. 1866) ležící u silnice mezi Tovačovem a Dubem nad Moravou. Pořídil jej v roce 1867 Moravský spolek podporovací a autorem návrhu byl sochař Jan Eduard Tomola z Rousínova.
Adolf Loos zemřel před devadesáti lety – 23. srpna 1933 ve Vídni-Kalksburku. Jeho ostatky jsou uloženy na Ústředním vídeňském hřbitově. Na jeho hrobě je náhrobek, který si sám navrhl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
