Pozor na internetové podvodníky. O Vánocích řádí ještě víc

„Ke konci roku útoků statisticky přibývá a s tím i poškozených. Lidé jsou pod velkým tlakem, stresem, objednávají dárky. Chodí jim velké množství emailů a sms zpráv. Objevují se falešné eshopy, které vznikají třeba během listopadu a mají to nejlepší zboží, o které je zájem,“ vysvětluje Ladislav Beránek z odboru prevence policejního prezidia.

Radí, aby si lidé ověřili, zda cena v internetových obchodech odpovídá cenové realitě. A evidovali, jak dlouho eshop funguje. Ve chvíli, kdy je od zákazníka vynucována pouze platba předem, je to poslední vodítko, že se jedná o podvod.

Na platformách jako Sbazar nebo Marketplace se zase pohybují podvodníci, kteří nabízejí zboží, které vůbec nemají. Nedávno kriminalisté dopadli pachatele, který rok prodával jen telefon a playstation a podařilo se mu podvést asi 180 lidí. Poslali mu peníze, ale nic nedostali.

Gang za dva roky lidi připravil o dvě stě milionů

„Kyberkriminalita je fenomén, který se tu naplno objevil asi před dvěma lety. Před tím tu byla, ale v nižších číslech. V období covidu došlo k obrovskému boomu. V loňském roce jsme evidovali přes osmnáct tisíc trestných činů kyberkriminality, které tvořily přes deset procent celkové kriminality. V roce 2011 to přitom bylo jen 1500 trestných činů,“ popisuje Beránek.

Není to ale jen problém České republiky, bojují s ním všechny země. Kyberkriminalita je propojená, věnuje se jí organizovaný zločin, někdy jsou to i mezinárodní skupiny.

„Zhruba před měsícem zrovna kolegové dopadli asi deset pachatelů. Češi i cizinci částečně působili ze zahraničí. Během dvou let provedli asi osm set skutků a napáchali škodu ve výši dvě stě milionů,“ popisuje Beránek.

Policie se věnuje proto prevenci ve školách i u seniorů. „Realizujeme projekt Tvoje cesta onlinem a je pravda, že děti jsou v tom dnes docela informované, ale chybí jim obezřetnost, ničeho se v online světě vlastně nebojí. Pak máme seniory, někteří jsou zdatní jako uživatelé internetu, někteří vůbec, těm se věnujeme intenzivně, dobře se k nim dostáváme. Víme ale, že určitě procento je těžce kontaktní,“ říká Beránek.

Lidé oznámí přes padesát skutků za den

Ve statistikách je ale největší část podvedených středního věku. K těm je podle něj těžké se dostat. „Dřív jsme je kontaktovali třeba po třídních schůzkách, většinu to ale nezajímalo.“

Statisticky to vychází na 55 oznámení na den. „Pětapadesát lidí, každý den, i během dneška, dojde po celé republice na místní či obvodní oddělení policie a oznámí, že byli podvedeni. A to je jen špička ledovce, to jsou lidé, kteří našli vnitřní sílu a přišli s tím, že přiznávají, ano, já jsem naletěl“. Mnoho z nich ale podvod nikdy nenahlásí.

Týká se to všech. Jsou to lidé jak se základním, tak vysokoškolským vzděláním, lidé na manažerských pozicích, dokonce i z řad politiků.

Důležitá je informovanost široké veřejnosti. Policisté proto začali oslovovat velké zaměstnavatele a nabídli jim školení pro zaměstnance v rámci pracovní doby na nejčastější podvody v online prostředí. Některé z obětí podvodníků totiž přišly i o stovky tisíc a řešily to tak, že okrádaly zaměstnavatele. „Jsou známé i případy účetních, které uvěřily v lásku k americkému vojákovi a ve snaze mu pomoci vytunelovaly účty společnosti, ve které pracovaly,“ zmiňuje Beránek.

Cílí na osamělé ženy či prodávající maminky

Policisté už odhalili několik podvodů, které pachatelé neustále používají, říkají jim legendy. Jednou z nich je i výše zmíněný „americký voják“. „Je to založeno na navázání úzkého kontaktu, kdy pachatel velmi umně pracuje s emocemi. Pachatel se zaměřuje většinou na ženy, které kontaktuje přes seznamovací portál nebo na sociálních sítích, následnou komunikací se jim otevře, pošle fotky. Je to vdovec, stará se krásně o děti, je dobře finančně zajištěn. Umí komunikovat se ženami, naslouchá a je pozorný.“ Během týdne i měsíců jsou na stejné vlně, on zjistí, že ona je ta vyvolená. Má jediný problém, majetek v různých formách, který jí ale chce poslat, aby za ní následně mohl přijet. Je ale potřeba, aby zaplatila menší částky, třeba celní poplatky a přepravní poplatky, aby se majetek převedl.

Většinou to začíná desetitisíci, pokračuje to přes statisíce korun. Dokud obět peníze dle pokynů odesílá, je vše zalité sluncem. Jakmile však přestane, vysněný partner přestane navždy existovat.

Další legendou jsou reverzní inzertní podvody, kdy podvedený je ten, který prodává. Specifickou skupinou jsou maminky na mateřské, které prodávají věci po dětech. Ve chvíli, kdy nabízí věc, ozve se protistrana, což obvykle není ani živý člověk, ale chatboti, kteří odpovídají automaticky. Mají předpřipravené odpovědi a až od určitého okamžiku to přebírá člověk. Zboží chtějí poslat přes kurýrní službu a prodávající musí vyplnit údaje třeba o bankovnictví nebo o kartě.

„Jsou to stovky až tisíce lidí, kteří to udělají. V okamžiku, kdy čekají na peníze, tak jim naopak z účtu odcházejí. Protože pachateli dali přístup do svého internetového bankovnictví.“ Vyberou účet a vezmou si rychle i předem schválený úvěr. Jak radí Beránek, ten kdo kupuje, nepotřebuje znát nic jiného, než číslo účtu. Ten, kdo prodává, také kromě čísla účtu žádné další údaje kupujícímu dávat nemá. Už vůbec ne piny nebo hesla.

Investiční podvodníci zneužívají jména slavných

V rámci investičních podvodů zneužívají pachatelé jména známých společností a osobností jako ČEZu, premiéra, prezidenta nebo třeba Elona Muska. Vytvoří podobné stránky, jako jsou ty oficiální, adresa je ale úplně jiná. Když člověk o investici projeví zájem, ozve se mu osobní finanční poradce. Zřídí člověku účty na falešných stránkách, v mnoha případech nechají lidi dokonce nainstalovat vzdálených přístup do jejich počítače. „Když se pak lidé přihlásí do svého bankovnictví, podvodníci všechno vidí. Začíná se s menšími částkami a na falešných stránkách pak vidí, jak se nereálně zhodnocují.“

Lidé, kteří si myslí, že peníze získávají, si pak berou úvěry, žádají kamarády, rodinu, slibují jim velkou návratnost. Ve chvíli, kdy chce člověk něco vybrat nebo skončit, už se na stránky nedostane, poradci se nedovolá a přijde o stovky tisíc korun.

Velmi nebezpeční jsou také falešní bankéři, kteří zavolají, že jsou z bezpečnostního oddělení vaší banky a evidují pokus o napadení účtu. „Osloveného člověka manipulativními technikami dostanou pod tlak, kdy má obavu o své peníze a chce je rychle zachránit. Je důležité, aby lidé věděli, že takové útoky dokáže banka sama zachytit a ani s klienty popisovaným způsobem nekomunikuje.“

„Peníze už samozřejmě podvedení nikdy neuvidí"

Podvodníci lidem řeknou, ať si vezmou úvěr, aby je pachatel nemohl bez jejich vědomí zadlužit ještě více a radí jim, převést peníze na „bezpečný“ účet. Řeknou jim, že musí jednat rychle a s nikým se o tom nebavit. Dokonce mají parťáky, kteří se vydávají za policisty a celou historku potvrdí. Zavolají jim z čísla, které na telefonu vypadá přesně jako policejní. Na email jsou schopni jim i poslat falešný dopis od policie, který je zavazuje mlčenlivostí.

Člověk si má například peníze z napadeného účtu vybrat, takže má hotovost v obálce, jednou to byly dokonce dva miliony. „Pak je pachatel směřuje do prostorů velkých obchodních center, kde jsou vkladomaty virtuální měny. Tam jim řekne, že se jedná o bankomat třetího tisíciletí, ať je tam bez obav vloží a tím finance zachrání. Peníze už samozřejmě podvedení nikdy neuvidí.“

Udělejte si kybertest

Policisté se tomuto snaží předcházet plakáty s informacemi i stojany u těchto vkladomatů. Policie je také v kontaktu s provozovateli vkladomatů a s bezpečnostními agenturami nákupních center a její zaměstnanci dávají vědět, když u těchto zařízení stojí delší dobu například starší lidé. Hlídka pak přijede a věc zkontroluje. „Jednou se paní s policisty prala, bouchala je kabelkou, protože si myslela, že jsou to falešní policisté.“ Ve dvou případech si ale lidé všimli varování a kontaktovali policii.

Policie České republiky proto nabádá k opatrnosti, ať už se jedná o nákupy na internetu, emaily nebo telefonáty. Radí zabezpečit účty silnými hesly, nikomu nesdělovat svůj pin, nakupovat u ověřených on-line prodejců, číst upozornění banky a v případě nejistoty ji kontaktovat přes oficiální infolinku. Policisté také doporučují provést si kybertest, kde si lidé ověří, zda by podvodníkům sami naletěli.