Jako dominantu Olomouce obvykle vnímáme svatováclavský dóm nebo kostel sv. Michala na svatomichalském návrší. Většina Olomoučanů pak dobře zná chrám sv. Mořice vedle “Prioru”, tedy galerie Moritz, podle něhož je rekonstruovaný Prior přejmenovaný. Pravou architektonickou kuriozitou je i kostel Neposkvrněného početí panny Marie. Že nevíte, kde je? Ale víte.
Pokud se vydáme Sokolskou ulicí směrem od kina Metropol k Náměstí hrdinů, uprostřed ulice po pravé straně si můžeme prohlédnout neobvyklou stavbu s vysokou špičatou střechou. Nemá žádnou viditelnou věž s výraznou zvonicí, jak jsme zvyklí u drtivé většiny tuzemských kostelů. Střecha neobvyklým způsobem odkazuje na založení kostela.
Ten byl vystavěn mezi lety 1453 až 1468 a byl zasvěcen řádu františkánských mnichů. Ve středověku tyto řády mezi sebou tak trochu soupeřily v tom, kdo přinese lepší řeholi. Řehole byl soubor pravidel, které mniši dodržovali, a měli tak ztělesnit ideál křesťanského života. S postupem času však už nešlo jen o ctnosti podle Písma, ale i o nefalšovaný konkurenční boj. Jedním z prvků, jak se františkáni snažili odlišit, byla dlouhá špičatá kapuce jejich kuten. Podle ní se pozdější odnož také nazývala kapucíni. U olomouckého kostela se stala špičatá kapuce pravděpodobně inspirací pro nově postavený františkánský kostel.
“Břidlicová pyramida” uprostřed města je ve skutečnosti střechou ve tvaru mnišské kápě. V 15. století ani nebyla uprostřed města, ale na jeho okraji a za hradby se dostala až po jejich rozšíření v roce 1525. Založení kostela však doprovázela ještě jedna pozoruhodná událost. Františkánské kostely byly v souladu s prostým životem mnichů jen velmi málo zdobené. Ale samo božské dobrodiní nedokázalo stavět kostely jakožto největší stavby své doby. Podoba františkánských kostelů po celém českém království, stejně jako moravském markrabství, byla velmi ovlivněna světskými fundátory a patrony z řad šlechty nebo bohatých měšťanů.
Neděle, 19. listopadu 2023, 16:04
Malíř zdravé a volné přírody, náš nejdůslednější impresionista, vynikající krajinář, velký milovník a znalec přírody a myslivosti. Tím vším byl akademický malíř Stanislav Lolek, od jehož narození v Paloníně, nynější části Mohelnice, uplynulo sto...
Vnitřní výzdoba tak mohla mít řadu nenáboženských motivů. Jeden takový najdeme i v olomouckém kostele u kina Metropol. Na jedné z nástěnných fresek je vyobrazena bitva “s Turkem” u Bělehradu z roku 1456. Vysvěcení kostela nebyl přítomen nikdo menší než uherský král Matyáš Korvín, který se záhy nechal v Olomouci korunovat i českým králem, přestože jím zároveň byl Jiří z Poděbrad. Bitvy u Bělehradu se zúčastnil jeho otec Jan Hunyadi, ten je vyobrazen i na fresce olomouckého kostela. Náhoda? Asi ne. Freska, které si běžný návštěvník sotva všimne, je pravidelně reprodukována v historických pojednáních o slavném výpadu Jana Hunyadiho v doprovodu kazatele Jana Kapistrána u obleženého Bělehradu.
Interiér kostela je běžně přístupný návštěvníkům, každý tak má možnost prohlédnout si středověký Bělehrad uprostřed Olomouce. Poznávací znamení je jehlancová střecha, která jen tak někde není k vidění. Dnes je trochu utopená v městské zástavbě, původně byla podstatně vyšší, ale z bezpečnostních důvodů byla snížena.
Neděle, 3. prosince 2023, 09:57
Katolický kněz, básník, překladatel, publicista a organizátor katolického písemnictví na Moravě na přelomu 19. a 20. století, vůdčí osobnost Katolické moderny a podporovatel umění. Tím vším byl Karel Dostál Lutinov, od jehož úmrtí nyní uplynulo sto...
