Počasí dnes-1 °C, zítra2 °C
Středa 6. prosince 2023  |  Svátek má Mikuláš
Bez reklam

Krása volné přírody, hra světel a stínů, odvážná souhra barev. To byl velký impresionista Stanislav Lolek

Malíř zdravé a volné přírody, náš nejdůslednější impresionista, vynikající krajinář, velký milovník a znalec přírody a myslivosti. Tím vším byl akademický malíř Stanislav Lolek, od jehož narození v Paloníně, nynější části Mohelnice, uplynulo sto padesát let.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Stanislav Lolek se narodil se 10. listopadu 1873 v Paloníně (nyní část Mohelnice) v rodině učitele, vlastivědného pracovníka, písmáka a kronikáře Jakuba Lolka (1845–1917) a jeho manželky Anny rozené Hlouškové. Od roku 1888 bydleli ve Zvoli u Zábřehu. Od dětství se rád toulal po lese a chtěl se stát myslivcem a to i přesto, že měl výrazný výtvarný talent. V letech 1885–1889 studoval čtyři ročníky české reálky v Prostějově.

Potom nastoupil jako lesnický praktikant ve Veselí u Mohelnice k revírníku Augustinu Kořínkovi. Po ročním studiu na lesnické škole v Písku působil u nadlesního Procházky v Blatné, následně jako adjunkt lesního úřadu ve Lnářích, kde se věnoval kreslení hospodářských map pod vedením správce Theodora Mokrého. Právě on jej výrazně podporoval v jeho zálibě a podnítil jej ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze v Praze. Stanislav Lolek zde studoval v letech 1895–1901 v krajinářské speciálce Julia Mařáka a Rudolfa Ottenfelda.

Po skončení akademie dostal Hlávkovo stipendium a odjel na studijní pobyt do Mnichova, kde se pod vedením profesora Wolfa věnoval studiu grafiky. Potom žil střídavě na Zábřežsku, ale vracel se také do jižních Čech (Blatná, Lnáře, Mirovice). Podnikal zájezdy do zoologických zahrad v Drážďanech a Berlíně, kde si pořizoval skici zvířat. Maloval zvířata také na Volyni.

Zakladatelka hanáckého folklorismu, učitelka a sběratelka Františka Xavera Běhálková se narodila před 170 lety

Před sto sedmdesáti lety se narodila učitelka, národopisná pracovnice a sběratelka Františka Xavera Běhálková. Jako první se začala zabývat sběrem písní, hanáckých výšivek, krojů a keramiky. Položila tak základy hanáckého folklorismu.

V olomouckém nakladatelství R. Prombergera se v roce 1899 seznámil s malířem Adolfem Kašparem, který se stal jeho celoživotním přítelem. Stanislav Lolek jej přivedl do Loštic, kam jezdil za svým přítelem advokátem dr. Dezortem. Bydlel u něho v zahradním domku a chtěl si zde postavit dům. Nakonec jej předběhl Adolf Kašpar, který se zde v roce 1911 usadil. Nyní je v domě Památník Adolfa Kašpara – pobočka Vlastivědného muzea v Šumperku, který spravuje dokumenty a materiály o životě obou přátel. Dalším jeho oblíbeným místem bylo Krahulčí u Telče, kde jezdil rád malovat. V roce 1907 odjel společně s Antonínem Slavíčkem a Janem Minaříkem na studijní pobyt do Paříže. Už tehdy v něm uzrálo přesvědčení, že prostředkem jeho výtvarné práce bude hlavně barva.

Jeho umělecký vývoj směřoval od plenérového realismu k neoimpresionismu. Na jeho obrazech najdeme lesní a parkové aleje, slovácké roviny se stády krav, lesní interiéry s plachými srnkami, bažanty či hrajícími si liškami, krajinu před bouří, slováckou dědinu, trh v moravském městě, letní restauraci i pohled na Beskydy a Frenštát. Jeho tvorbu charakterizuje práce s barevnou skvrnou, hra světel a stínů, odvážná souhra barev, náladovost, smyslovost a pointistická technika, při které barevné skvrny připomínaly kostky mozaiky. Jeho přítel akademický malíř Oldřich Lasák ho značil za malíře žhavého koloritu léta a prudkého úhozu štětce.

Byl podivín žijící samotářským životem starého mládence. Stýkal se jen se svými přáteli v rámci uměleckých spolků, především Sdružení výtvarných umělců moravských. Přes zimu pobýval ve svém pražském ateliéru na Vinohradech v Chodské ulici. Od jara do podzimu jezdil se skicákem, malířskými i loveckými potřebami a puškou na různá místa – do Hodonína, kde bydlel v Domě umělců v pracovně zvané Lolkovna, na svoji kolibu na Velké Fatře u Ružomberka a na chalupu do Filipova u Zábřeha. Rád jezdil do Uherského Hradiště za přítelem a malířem Františkem Kretzem, do Luhačovic za lékařem a přítelem Eduardem Cmuntem a do Bohumilic na Šumavu za manžely Holoubkovými. V roce 1931 se usadil v Uherském Hradišti a nechal si zde postavit vilu s ateliérem podle projektu architekta Antonína Blažka. V letech 1929–1935 byl ředitelem Slováckého muzea v Uherském Hradišti.

Zemřel Zdeněk Smiřický. Regionální historik a publicista byl velkým patriotem rodného hostýnského Záhoří

Dřevohostice na Přerovsku jsou starobylé městečko ležící v oblasti Záhoří na rozhraní Hané a Valašska v podhůří Hostýnských vrchů. Mají renesanční radnici, zámek a další památky. První písemná zmínka pochází už z roku 1326. Historii, památkám,...

Stanislav Lolek byl také ilustrátorem řady knih. Ilustroval například Knihu džunglí od R. Kiplinga, knihy Vlčák Kazan a Král šedých medvědů od Jamese Olivera Curwooda, Zvířata a lidé Karla L. Kukly a Živočichopis od Františka Polívky pro střední školy. Byl také autorem různých školních obrazů a tabulí. Neméně zajímavé jsou i jeho lovecké zápisky z pobytů v revíru Liptovská Osada na Slovensku, které vyšly knižně v roce 1947 pod názvem Lovecký deník.

Pozoruhodné jsou jeho karikatury seriálu o Lišce Bystroušce. Podnětem mu bylo vyprávění revírníka Augustina Kořínka, u něhož v mládí praktikoval. Příběh se odehrál na střítežské hájence u Pavlova u Mohelnice. Vypráví příběh lišky, která byla chována v zajetí u jednoho revírníka a když dospěla, utekla revírníkovi do lesa a chodila dobrodružně na lup ke starému revírníkovi. K uvedeným ilustracím napsal Rudolf Těsnohlídek povídku, která vycházela na pokračování v Lidových novinách a knižně vyšla poprvé v roce 1920. Dílo bylo velmi oblíbené. Zaujalo i skladatele Leoše Janáčka, který na jeho motivy vytvořil operu.

Od roku 1931 se Stanislav Lolek potýkal s různými zdravotními problémy. Léčil se také v Poděbradech. Zemřel 9. května 1936 na selhání srdce ve svých třiašedesáti letech v  nemocnici v Uherském Hradišti. Je pohřben na hřbitově v Mařaticích. Na jeho náhrobku je reliéf člena SVUM sochaře Jaroslava Krepčíka. Památku malíře připomínají i názvy ulic v Praze, Olomouci a Zábřehu.

Gustav Trupka byl významným prostějovským pedagogem. Vytvořil páskovou čítanku nebo počítadlo

Gustav Trupka se narodil v létě před 180 lety v Prostějově, byl významným prostějovským národním činitelem a pedagogem. Zhotovoval různé pomůcky, například páskovou čítanku počítadlo, mapy a plány. Vytvořil například monumentální plán Prostějova...

Stanislav Lolek představil svou tvorbu na řadě výstav konaných v Praze, Olomouci, Prostějově, Ostravě, Hodoníně, Hranicích a na dalších místech. Posmrtně se konaly velké výstavy v Galerii výtvarných umění v Hodoníně v letech 1967 a 1977. Poslední výstava „Stanislav Lolek 1873-1936, Rapsodie volné přírody“ upořádaná k 80. výročí od smrti proběhla v Galerii výtvarného umění v Hodoníně na jaře 2016. Jeho tvorbu a odkaz také v našem regionu připomíná a rozvíjí jeho prasynovec Ctirad Lolek. Dalším jeho propagátorem je Luděk Štipl, který v roce 2006 ve spolupráci s muzeem připravil v Mohelnici výstavu „Stanislav Lolek – Rodný kraj – Liška Bystrouška“ a také i naučnou stezku.

Lolkova tvorba je zastoupena v řadě sbírek našich galerií, například v Galerii výtvarného umění v Hodoníně, Muzeu umění v Olomouci, Národní galerii v Praze, Moravské galerii v Brně, Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně, Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, Vlastivědném muzeu v Šumperku, Galerii výtvarného umění v Ostravě a v soukromých sbírkách.

Bohaté dílo Stanislava Lolka je dokladem nejen vyhraněného smyslového vnímání umělce, ale také lásky člověka ke krajině a přírodě.

"Lolek sám byl osobnost velmi výrazná a jadrná, hluboké malířské inteligence. Přezdívali mu pro jeho uzavřenou povahu „jež“… Vybavuje se mi jedna vzpomínka na něho, když jsme šli spolu v Olomouci po ulici a Lolek v jednom papírnickém výkladě uviděl na pohlednicích namalována zvířátka. S jakým zájmem si to všecko prohlížel, třebaže to bylo až naivní. Jindy jsme šli, bylo nás několik, polní cestou a tu pod nohama přeběhla myška a v Lolkovi se probudil malíř zvířat. S velkou radostí ji pozoroval a obdivoval, jaké je to milé zvířátko a prosil, abychom jí neublížili. V tom se projevil celý, jaký byl uvnitř, citlivý a měkký člověk, milující přírodu."
Oldřich Lasák: Z malířova zápisníku. Nákladem R. Prombergera, Olomouc 1948

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto poskytla Hana Bartková | Zdroj Katalog vydaný k výstavě v Hodoníně v roce 2016 "Stanislav Lolek 1873 -1936. Rapsodie volné přírody".

Štítky Stanislav Lolek, příroda, malíř, výstava, výtvarné umění, Uherské Hradiště, Mohelnice, Hodonín, Olomouc, muzeum

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Krása volné přírody, hra světel a stínů, odvážná souhra barev. To byl velký impresionista Stanislav Lolek  |  Společnost  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.