Začíná čtyřicetidenní půst. Lidé si mohou odpustit sociální sítě, seriály nebo kritizování druhých

Lidé si mohou naordinovat půst od sociálních sítí, sledování seriálů nebo od zbytečného kritizování druhých

Popeleční středou tradičně začíná čtyřicetidenní půst před Velkým pátkem, dnem, kdy si křesťané připomínají smrt Ježíše Krista na kříži. Během půstu se lidé nemusejí omezovat jen v jídle, mohou si zkusit odříkat běžné požitky nebo častěji konat dobré skutky.

„Půst může mít v období před Velikonocemi různé podoby. Klíčové je, aby se lidé snažili najít si čas a prostor pro duchovní potravu, aby zkusili reflektovat, jaké místo v jejich životě Bůh má, a jestli v jejich každodennosti třeba není něco, co ho zastiňuje nebo překáží v tom, aby mohl působit. V dnešním světě to můžou být i velmi praktické věci - naordinovat si půst od sociálních sítí, sledování seriálů, od alkoholu či kávy a nebo třeba od zbytečného kritizování druhých lidí,” vysvětlil v tiskové zprávě biskup Pavel Konzbul.

„Půst není dieta ani bobřík hladovění“

Popeleční středa je pro křesťany dnem přísného půstu od masa a při mši věřící tradičně dostávají takzvaný popelec, znamení kříže, které udílí kněz s doprovodnými slovy z evangelia „obraťte se a věřte evangeliu” nebo „pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš”. Těmito slovy se vyjadřuje prchavost lidského života, odmítnutí hříchu a naděje v odpuštění a věčnou spásu. Popel má symbolizovat smrt a nicotnost.

Popeleční středa není chmurný nebo smutný den, jejím smyslem je naopak objevení zdroje radosti. „Půst není dieta ani bobřík hladovění. Člověka připravila o ráj nestřídmost – touha jíst zakázané ovoce. Známe to všichni, když se na něco zaměříme, věnujeme tomu pozornost a čas a ostatní věci jdou pak často stranou. Postní doba se nás ptá, jestli nešly stranou věci důležité, třeba budování vztahu s Bohem, rodinou a přáteli, kvůli těm nedůležitým. Takový půst má smysl,” dodává například farář brněnské farnosti u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty v Brně-Bystrci Vladimír Záleský.