Oblíbená turistická zastávka pěších procházek v lesích mezi Dolany a Svatým Kopečkem na Olomoucku byla kdysi významnou klášterní stavbou. Ruina se z kartuziánského kláštera ze 14. století stala díky husitům. Ironií osudu je, že dlouholetý převor kláštera patřil k nejznámějším kritikům husitství v celé Evropě.
Na kraji Dolan je možné si na malém pahorku uprostřed křoví prohlédnout základy kartuziánského kláštera ze 14. století. Dobře pozorovatelné jsou díky archeologickým průzkumům z 60. let, které je zmapovaly a ponechaly odkryté k prohlížení veřejnosti. Přístup k památce je zcela volný, ovšem na druhou stranu laikovi několik zídek připomínající relikty malé hradní zřícení mnoho neřeknou.
Zvědavci by měli zbystřit při prohlédnutí na řady menších obdélníkových půdorysů. Jedná se o pozůstatky cel řeholníků. Pro mnichy kartuziánského řádu bylo typické rozjímání v samotě za účelem přivolat boží požehnání na společnost. V malých celách byli řadu dní zavření bez kontaktu s okolním světem.
Aby jejich samotu nenarušovali konvršové či jiné laičtí “zaměstnanci” kláštera při distribuci jídla, byly otvory pro předání potravy vytvarovány do speciálního schodku. Mnich si tak mohl vzít jídlo aniž by došlo nežádoucímu letmému doteku s člověkem z okolního světa. Čím déle mnich vydržel takto tzv. ”zazděný”, tím lépe vykonával svou práci. Při bližším prohlédnutí jsou stupňovité otvory patrné v dochovaných reliktech některých mnišských cel.
Neděle, 11. února 2024, 10:03
Upíři jsou populárním námětem knih nebo aktuálně oblíbených romancí pro náctileté dívky. Fenomén upírství provází lidskou historii řadu let. Málokdo ví, že v historii s nimi měli snad nejbohatší zkušenosti právě Hanáci. A věděla to celá Evropa.
Ačkoliv klášter fungoval poměrně krátce jen mezi lety 1390 až 1425, mezi místními kartuziány se objevila výrazná osobnost středověkého učeného světa. Šlo o prvního převora Štěpána z manského rodu Šramů, který se přesídlil na Moravu z Německa. Známý byl více jako Štěpán z Dolan, latinsky Stephanus Dolanensis. Jeho nejznámějším dílem byl traktát Antihuss. Asi nikoho nepřekvapí, že v něm kritizoval mistra Jana Husa a kromě teologické polemiky ho označoval hanlivými výrazy jako např. kněz Kuchmistr. Je však nezodpovězenou otázkou, zda tímto označením narážel na Husovu nadváhu, ke které se sám církevní reformátor přiznal ve svých autobiografických dopisech.
Ačkoliv Štěpán zemřel před vypuknutím husitských válek, je určitou ironií osudu, že se zánikem kláštera stáli právě husité. Ti si z kláštera udělali pevnost a základnu pro loupeživé útoky do okolí biskupské Olomouce. Po téhle zkušenosti klášter koupili dolanští měšťané a nechali jej zbořit. Do dnešní podoby ruin se dostal v roce 1437, ale to už v celách žádní mniši nežili.
Neděle, 21. ledna 2024, 09:57
Jako dominantu Olomouce obvykle vnímáme svatováclavský dóm nebo kostel sv. Michala na svatomichalském návrší. Většina Olomoučanů pak dobře zná chrám sv. Mořice vedle “Prioru”, tedy galerie Moritz, podle něhož je rekonstruovaný Prior přejmenovaný....
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
