Neděle, 31. března 2024, 10:16
Přemyslovský rod vládl českým zemím dlouhá staletí. Smrt posledního přemyslovského vládce Václava III. v Olomouci však není jediným pojítkem rodu s městem. Před tím v Olomouci sídlila vedlejší větev Přemyslovců, která ovládala takzvaný Olomoucký úděl. Jeden údělný kníže se však díky intrikám postavil do čela rodu a stal se knížetem celé země.
Nejstarší a jediná ryze česká panovnická dynastie Přemyslovců byla původně velmi košatým a rozvětveným rodem. Rodinné vztahy se pak mezi jednotlivými členy exkluzivní dynastie projevovaly takřka neustálým intrikánstvím a bojem o moc. Boleslav, který nechal zavraždit později svatořečeného knížete Václava, rozhodně nebyl výjimkou. V jeho šlépějích šla řada jeho následovníků. Mocenský boj mezi Přemyslovci si v ničem nezadá s krvavými intrikami, jaké známe například ze seriálového fantasy hitu Hra o trůny.
Jedním z nich byl i Svatopluk, nejvýznamnější člen větve olomouckých Přemyslovců. V jeho časech byla Morava rozdělena na tři části, takzvané úděly. Od severu Moravy až po Břeclav sahala moc největšího olomouckého údělu, brněnský a znojemský úděl byly podstatně menší správní celky, které vládly jen v okolí významným moravských měst.
Olomoucký kníže Svatopluk se však nehodlal se svým moravským panstvím spokojit a vymyslel lest na tehdy vládnoucího pražského knížete Bořivoje. Vyslal k němu svého dvojitého agenta, který Bořivoje přesvědčil, že jeho nejbližší rádci jsou ve skutečnosti Svatoplukovými podporovateli. Bořivoj je nechal zlikvidovat, jenže tím ve skutečnosti oslabil svou vlastní mocenskou pozici a následně podlehl Svatoplukově vzpouře.
Neděle, 3. března 2024, 09:57
Oblíbená turistická zastávka pěších procházek v lesích mezi Dolany a Svatým Kopečkem na Olomoucku byla kdysi významnou klášterní stavbou. Ruina se z kartuziánského kláštera ze 14. století stala díky husitům. Ironií osudu je, že dlouholetý převor...
Jenže ani po ovládnutí Prahy Svatoplukova bezohledná mocichtivost nebyla ukojena. Pustil se do další likvidace mocenské konkurence v podobě rodu Vršovců vedených Mutinou. Svatopluk nařídil vraždění Mutinových podporovatelů, které podle dobových svědectví probíhalo nemilosrdně na různých místech země.
“Ale co mám říci o smrti synů Mutinových, jejichž smrt byla snad nad každou jinou smrt ukrutnější? Byli to hodní hošíci, v tváři sliční, na pohled líbezní, jakých by ani bystrý umělec v bílé slonovině, ani malíř na stěně nedovedl vypodobiti. Neboť jsme je viděli, jak byli žalostivě vlečeni na tržiště, a slyšeli, jak častokrát volali: Máti má, máti má! až je oba krvavý kat, jako prasátka je drže v podpaží, podřezal nožem,” napsal kronikář Kosmas jako očitý svědek vraždění Vršovců.
Jenže kdo čím zachází, tím také schází. Roku 1109, po třech letech vládnutí, byl na vojenské výpravě do Polska Svatopluk náhle probodnut zezadu kopím. Pachatel ve zmatku unikl z místa činu. Rok na to byl za vraždu Svatopluka potrestán vyloupnutím očí a uřezáním nosu Jan, syn Čestův, z rodu Vršovců, jestli však byl on skutečným vrahem krutého intrikána z Olomouce, se už jednoznačně nikdy nedozvíme.
Neděle, 11. února 2024, 10:03
Upíři jsou populárním námětem knih nebo aktuálně oblíbených romancí pro náctileté dívky. Fenomén upírství provází lidskou historii řadu let. Málokdo ví, že v historii s nimi měli snad nejbohatší zkušenosti právě Hanáci. A věděla to celá Evropa.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
téé historička za všecky prachy, když si može jazyk ukósnót, než by řekla slovo MORAVA ! takoy tady NEpotřebujeme !!!
