Nová směrnice Evropské Unie požaduje, aby členské státy EU do roku 2030 snížily plýtvání potravinami ve všech článcích potravinového řetězce na polovinu. Nejen obchodní řetězce, ale i domácnosti by tedy měly množství vyhozených potravin zásadně snížit. Odborníci tvrdí, že důležitá je edukace veřejnosti a apel na ušetřený kapitál.
Největším producentem potravinového odpadu jsou domácnosti, dle statistik Evropské Unie vytváří právě domácnosti asi padesát procent všech vyplýtvaných potravin. Jejich množství se pohybuje mezi čtyřiceti až šedesáti kilogramy na osobu za rok. Samotná místa prodeje potravin, a tedy obchodní řetězce, by mohly být zásadním prvkem změny. A to zejména edukací nakupujících například už během nákupu či sdílením informací v rámci svých propagačních mediálních platforem. Otázkou však stále zůstává, jak na veřejnost zacílit co nejlépe. „Marketing neplýtvání by měl být individuální,“ upozornila Mariana Sochorová, která zastupovala internetový obchod s potravinami Rohlik.cz.
„Vesměs se plýtvání nejvíce odvozuje od špatného odhadu domácností, tedy z nesprávného plánování budoucích potřeb. Jako nejefektivnější forma motivace, aby k plýtvání potravinami nedocházelo, se nám ukazuje forma finanční. Informování domácností o tom, kolik by ušetřily, kdyby správně plánovaly a dokázaly využívat zbytky, se nyní zdá být nejefektivnější cestou. Velmi však záleží s jakou cílovou skupinou komunikujeme, jelikož každý spotřebitel preferuje jiné komunikační kanály,“ uvedla členka výzkumného týmu Provozně ekonomické fakulty brněnské Mendelovy univerzity Irena Baláková. Mladší generace preferují sociální sítě, ty starší naopak využívají převážně tradičnějších médií.
Apel na finanční dopady plýtvání vyzdvihnul i ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí Jan Maršák. „Ačkoli je pravda, že domácnosti plýtvají nejvíce, nemyslím si, že všichni ostatní také dělají maximum. Komunikace s řetězci a zástupci gastronomie se však dá nějakým způsobem nastavit, v případě domácností to bude oříšek. Nemyslím si, že pouze edukace bude stačit, pravděpodobně se budeme muset začít bavit i o dalších opatřeních a finančních sankcích. Ta množství vyhozených potravin jsou totiž opravdu vysoká a negativní,“ sdělil. Doplnil, že je třeba si uvědomit, že každá vyhozená potravina, jsou peníze vyhozené do kontejneru.
Samotné obchodní řetězce se ke snaze plýtvat potravinami v co nejnižším množství, staví různorodě. „Jde spíše o jednotlivé individuální akce, ale že by některý řetězec měl ucelenou koncepci, kde by systematicky na zákazníky cílil v oblasti snížení plýtvání, zatím nevíme,“ uvedla za Food Waste Institut Lea Kubíčková. Část se však již snaží informovat své zákazníky právě skrze internetové či jiné propagační platformy, spolupracují též s potravinovými bankami.
Konkrétně například v případě řetězce COOP jsou jeho zaměstnanci proškoleni tak, aby včas snížili cenu potraviny, pokud vidí, že se blíží datum její spotřeby. Na některých prodejnách zavádějí i systémy, které sledují data spotřeby, což má ulehčit práci personálu. „Když se stane, že se například neprodá nějaké pečivo, je nabídnuto na druhý den za symbolickou cenu,“ sdělila za COOP Hana Carvová.
Mezi mnohými dalšími lze uvést také třeba Lidl, který využívá systém hlídající minimální data trvanlivosti potravin, díky čemuž jsou jeho zaměstnanci schopni cíleně sledovat potraviny, jimž brzy vyprší datum trvanlivosti. Dále provozují projekt Šetříme jídlem, který se manifestuje jako nabídka boxů s potravinami s blížící se expirační lhůtou. Přebytečné potraviny dále posílají například zoologickým zahradám.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
