Neděle 26. 10. 2025 | Svátek má Erik
Dnes, 10:04
Jedním z nejkrásnějších barokních kostelů v Prostějově je bezpochyby kostel sv. Jana Nepomuckého, od jehož vysvěcení uplynulo 270 let. Od roku 1958 je kulturní památkou a nachází se v městské památkové zóně. Je nazývaný také jako kostel U Milosrdných.
Tento kostel je nejen krásný svou výzdobou, ale byl také velmi oblíbený v minulosti pořádáním různých církevních slavností, například vánoční pobožnosti, dušičkové pobožnosti či Vzkříšení na Bílou sobotu, jehož součástí byl i průvod centrem města. Také soška Panny Marie Křtinské byla častým místem zastavení návštěvníků města a modliteb u příležitostí konání trhů.
Kostel je nazývaný také kostel U Milosrdných. Byl totiž klášterním kostelem řádu Milosrdných bratří. Ti po svém příchodu do Prostějova v roce 1733 vybudovali nejprve klášter s nemocnicí, lékárnu a hřbitov s kaplí. Potom přišel na řadu kostel. Podnět ke stavbě dal převor kláštera P. Narcis Schön. Od kněžny Alžběty z Lichtenštejna získal dar ve výši 10 000 zlatých. Autorem projektu byl dvorní lichtenštejnský architekt Antonius Erhard Martinelli. Stavitelem byl zřejmě Jan Freywald. Základní kámen byl položen v roce 1751. V roce 1753 byl kostel zaklenut a v roce 1755 byla stavba dokončena.
Vysvěcen byl 5. října 1755 olomouckým světícím biskupem Janem Karlem Leopoldem hrabětem ze Scherrffenbergu. Svědčí o tom latinský nápis nad hlavním vchodem. Zasvěcen byl sv. Janu Nepomuckému. Po vysvěcení kostela pokračovaly práce na vybavení a vnitřní výzdobě až do roku 1766. Byly postaveny varhany, oratoř a dokončena výzdoba hlavního oltáře. Pracovali zde významní umělci této doby – malíř František Antonín Sebastini, sochař Josef Schubert a řezbář František Ondřej Hirnle.
Neděle, 12. října 2025, 10:09
Záměnka, přesmyčka, vsuvka, čárkovka, barvínek, časovka, shlukovka, přechodníček, skrývačka, citovka, roháček, Kris-kros, buňkovka, řetězovka nebo písmenná křížovka. Tyto a další pojmy mají v malíčku členové prostějovského hádankářsko-křížovkářského...
Vnějšek kostela oproti vnitřní výzdobě představuje jednoduché a střízlivé baroko. Jedná se o jednolodní stavbu s širším kněžištěm. Dominují mu dvě nižší hranolové věže, což nemá v moravském baroku obdobu. Při vstupu je na evangelijní straně malá boční výklenková kaplička Panny Marie. Uprostřed ní je 135 centimetrů vysoká polychromovaná socha Panny Marie Křtinské. Její oděv se čas od času měnil. Nyní se nastálo oblečená do jednoduchých načervenalých šatů. Na epištolní straně se nachází prostorná kaple sv. Kříže. Je vestavěna do objektu kláštera a slouží jako zpovědní místnost. V kapli se nachází hrobka budovatele kláštera a kostela převora Narcise Schöna.
Kostel byl v letech 1755–1764 vymalován malířem Františkem Antonínem Sebastinim. Tento významný umělec moravského a slezského baroka pocházel z Kojetínska a jmenoval se Šebesta. Později si jméno polatinštil. Bydlel v Kojetíně a v roce 1755 se usadil v Prostějově. Zvláště je třeba vyzvednout nástropní fresky, které zde zhotovil. Znázorňují výjevy ze života sv. Jana Nepomuckého. Čtyřdílný cyklus uzavírá scéna „Oslava sv. Jana Nepomuckého na nebesích“. Sebastini je také autorem řady obrazů v chrámů, například oltářního obrazu sv. Jana z Boha a svaté Rodiny.
Neděle, 14. září 2025, 10:05
V Prostějově se ruční tkalcovství rozvíjelo již ve 14. století. Nejdříve se tkala jen sukna, později také lněné, kopřivové a bavlněné látky. Vlnu dodávalo okolí a zdejší soukeníci ji zpracovávali, bílili a barvili. Jejich výrobky putovaly na místní...
Hlavní oltář byl zhotoven v barokním stylu s prvky rokoka v roce 1755. V kostele je ještě šest postranních oltářů. Za hlavním oltářem je vchod do křížové chodby kláštera a do sakristie. Ta je starší než kostel a je to vlastně původní klášterní kaple pro milosrdné bratry. Nachází se zde vzácná barokní trojdílná skříň. Na hudebním kůru jsou varhany. Zachovala se však jen barokní skříň, do níž krnovská firma bratří Riegrů v roce 1940 vestavěla nové varhany. Dlouholetým regenschorim kůru byl učitel hudby a zpěvu a varhaník Tomáš Navara. Pod kůrem a předsíní se nachází krypta, ve které byli pohřbíváni členové řádu do roku 1800.
Kostel společně s klášterem prošly mnoha těžkými obdobími. Byly to pruské války, 1. a 2. světová válka o doba komunistického režimu. Za okupace byl správcem kostela řádový kněz P. Alois Jašek. Pro válečné účely byly zrekvírovány zvony a rozbity byly kostelní okna s vitrážemi.
V roce 1950 byl řád Milosrdných bratří zrušen a nemocnice byla zestátněna. 16. června 1958 definitivně členové řádu opustili Prostějov. Kostel přešel pod správu farnosti Povýšení sv. Kříže a v červnu 1959 byl uzavřen. Tím začalo dlouhé období jeho chátrání. Krátce byl otevřen v červenci 1968, ale následně byl znovu uzavřen.
Neděle, 24. srpna 2025, 10:03
V současné době vzniká Pamětní kniha věnovaná československým vlastencům zavražděným během druhého stanného práva v Praze-Kobylisích. Jejich seznam obsahuje 545 osob. Jedním z nich je prostějovský rodák, chemický inženýr a ředitel cukrovarů Rajmund...
Znovu byl otevřen až po roce 1989. Byl vrácen řádu a opět se začaly konat bohoslužby. V devadesátých letech 20. století proběhly rozsáhlé opravy kostela včetně nové fasády. Potom se řadu let opravoval interiér a byly v několika etapách restaurovány Sebastiniho fresky a kaple sv. Kříže. Od roku 2015 je vlastníkem celého objektu včetně kostela Arcibiskupství olomoucké a kostel spravuje farnost sv. Petra a Pavla. Konají se zde bohoslužby sobotu a v neděli, ale také varhanní koncerty a další kulturní akce.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Aktualizováno 23. října, 18:22
