Zajímavými osobnostmi našeho regionu byli učitel jazyků Georges Charles Edmond Chaufour a jeho dcera, proslulá tanečnice, zpěvačka, choreografka a herečka Manon Chaufour. Otec zemřel před sto lety, dcera se narodila před sto deseti lety. Připomeňme si jejich osudy.
Georges Charles Edmond Chaufour se narodil 1. prosince 1875 ve francouzském městě Châtellerault v rodině obchodníka. Pracoval v Anglii, Irsku a Berlíně. V roce 1901 odešel do Čech, kde se stal výpomocným učitelem jazyků na německé obchodní akademii v Ústí nad Labem. Zde se zřejmě seznámil s tamní rodačkou a soukromou učitelkou hudby Marií Královou (*23. 1. 1884) pocházející z česko-německé rodiny. 21. července 1906 se s ní oženil.
V letech 1906 až do své smrti v roce 1924 učil na Obchodní akademii v Prostějově. Výjimkou byla léta 1907–1909, kdy působil na německé obchodní akademii v Praze. V Prostějově také měl vlastní jazykovou školu. Pravidelně jezdit učit do Olomouce, kde v letech 1920–1922 dával soukromé hodiny francouzštiny a učil i na tamní obchodní akademii
S manželkou Marií měli tři děti. Nejstarší byl syn Armand Chaufour (*6. 9. 1909 v Drážďanech), původně studoval na reálce, potom se učil elektrotechnikem. Zemřel 27. října 1927 v prostějovské veřejné nemocnici na růži hrudníku. Dcera Sylvia se narodila 3. února 1913 v Prostějově. O té nemáme bližší zprávy. Nejmladší dcerou byla Manon narozená 2. prosince 1914 v Prostějově. Rodina zpočátku bydlela v Rejskově ulici č. 7, potom na Pernštýnském náměstí č. 9 (Schmausův dům) a nakonec v bytě v ulici Vápenice č. 5.
Neděle, 17. listopadu 2024, 09:57
Filolog, literární historik, slavista, prozaik a účastník zahraničního odboje za druhé světové války Ota Ritz-Radlinský byl zajímavou a neprávem zapomenutou osobností našeho regionu.
Georges Charles Chaufour byl významným činitelem prostějovské a olomoucké pobočky Alliance française (AF). Obě pobočky byly nejstarší na Moravě, olomoucká byla založena v roce 1911 a prostějovská v roce 1912. Cílem AF bylo šíření francouzského jazyka a prohlubování česko-francouzských kulturních vztahů, především v oblasti literatury, umění a kultury.
Zemřel v 49 letech na následky mozkové mrtvice. Byl pohřben 6. listopadu 1924 na Městském hřbitově v Prostějově za hojné účasti veřejnosti. Jeho hrob (skupina 13 D 9, řada 31, č. 19–20) je již od sedmdesátých let minulého století opuštěný. Hrobové místo však nezaniklo, i když postrádá jakékoliv označení a kamenné prvky.
Neděle, 20. října 2024, 10:16
Pedagog, básník a spisovatel Miroslav Kubíček by se dožil devadesáti let. Po tragické smrti studenta Jana Zajíce napsal báseň Jarní triptych, která vyšla v regionálním tisku na Šumpersku a kriticky se vyjadřoval k politické situaci. Důsledkem toho...
Nejmladší dcera Manon Chaufour od malička ráda tančila. Už ve svých třinácti letech zaujala svým vystoupením na tříkrálovém večírku pořádaném ženským odborem prostějovské Národní jednoty. Velmi dobře ji znala prostějovská rodačka a vdova po akademiku Otto Wichterlovi Linda Zahradníková Wichterlová (1917–2023). Vzpomínala na to, jak spolu v prostějovském Národním domě tančily menuet. Obě měly paruky a Manon byla převlečená za chlapce.
První výrazné úspěchy sklízela v Olomouci pod vedením tanečnice a choreografky Elly Fuchsové. Odtud vedla její umělecká dráha do Vídně a potom do Německa. V Německu se prosadila na scéně berlínské opery a ve třicátých letech se stala jednou z nejvýznamnějších dramatických balerín. Byla fyzicky i technicky mimořádná tanečnice. Významně ji ovlivnili průkopnice moderního tance Mary Wigman a šéf baletu Státní opery v Berlíně Rudolf Laban. Byla také výborná zpěvačka a pokoušela se i o kariéru filmové herečky.
V roce 1944 odešla z Berlína do Prahy a další léta působila v různých oborech, například jako tanečnice v dramatu Jestřáb kontra hrdlička a jako zpěvačka Manon Fleure ve Wassermanově komedii Tři kamarádi. Více ale zářila v operetách a muzikálech na pražských a mimopražských scénách.
Neděle, 18. srpna 2024, 16:08
Nedávno uplynulo sedmdesát let od úmrtí Zdeny Wolkerové, významné osobnosti prostějovského kulturního a spolkového života, publicistky, spisovatelky a matky básníka Jiřího Wolkera. Svého syna přežila o třicet let a významně pečovala o jeho odkaz a...
V letech 1947–1948 působila jako sólová tanečnice v Divadle V+W (dnešní Divadlo ABC), kde začala její spolupráce s tanečníkem Bedřichem Füssegerem. Poprvé spolu účinkovali ve hře Voskovce a Wericha Pěst na oko. Potom v muzikálu Divotvorný hrnec. S tímto představením přešli v roce 1950 do karlínského Divadla umění lidu. Tam zanechala mimořádný dojem její Leda ve hře Nebe na zemi a taneční duet ve vlastní choreografii v Millöckerově Žebravém studentu. Nastudovala i celovečerní balety, například Louskáček od P. I. Čajkovského a Coppelii L. Délibese. S karlínským divadlem se rozloučila 7. listopadu 1956 ve Vostřákově Sněhurce.
Na pozvání režiséra Waltera Felsensteina přijala angažmá v berlínské Komické peře. Působila zde pod jménem Manon Ehrfur, které přijala už během svého prvního pobytu v Berlíně. Nejvíce okouzlila jako Balerina ve Stravinského Petruškovi, své první roli po návratu z Berlína. Stále tančila, i když její zdravotní stav se zhoršoval. Začaly jí otékat nohy a měla velké bolesti. Při přestavení Čajkovského Šípkové Růženky ji postihla náhlá srdeční slabost. Jednalo se o infarkt. Představení nedokončila. Zemřela v sanitce při převozu do nemocnice 28. prosince 1970 v Berlíně. Bylo jí 56 let.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
