Dnes, 16:08
Nedávno uplynulo sedmdesát let od úmrtí Zdeny Wolkerové, významné osobnosti prostějovského kulturního a spolkového života, publicistky, spisovatelky a matky básníka Jiřího Wolkera. Svého syna přežila o třicet let a významně pečovala o jeho odkaz a dílo.
Zdena Wolkerová, matka prostějovského rodáka a básníka Jiřího Wolkera, od jehož úmrtí je to letos sto let, se narodila se 4. ledna 1879 v Nádražní, nyní Svatoplukově ulici č. 30 jako nejstarší ze čtyř dcer řezníka a hostinského Jiřího Skládala a jeho manželky Anežky Judasové, dcery stavebního podnikatele z Mořic. Po jejím narození rodiče koupili dům č. 25 v ulici Vápenice a v roce 1892 právovárečný dům U sv. Antonína na hlavním prostějovském náměstí č. 22. Právě ten je spjatý s rodinou Wolkerových.
Zdena získala velmi dobré soukromé a školní vzdělání. Byla žákyní první české mateřské školy v Prostějově a následně školy obecné. Potom navštěvovala klášterní školy v Přerově a ve Šternberku. Soukromě dostávala hodiny hry na klavír a cizích jazyků. V šestnácti letech byla poslána na školu Ženského výrobního spolku v Praze, kde získala i obchodní vzdělání. V roce 1896 se vrátila do Prostějova a pomáhala otci v obchodě. V roce 1899 se provdala za úředníka záložny a pozdějšího bankovního ředitele Ferdinanda Wolkera (1873–1949), s nímž prožila padesát let. Narodili se jim synové Jiří a Karel.
Neděle, 4. srpna 2024, 09:57
Významnou osobností našeho regionu byl plukovník, letec a učitel létání Vilém Murcek, od jehož smrti nedávno uplynulo šedesát let. Bojoval proti nacismu, byl příslušníkem RAF, ale po návratu do vlasti ho komunisté zavřeli na Mírov. Vychoval řadu...
Byla nadšenou kulturní a spolkovou činitelkou. V místní organizaci Sokola se podílela na založení ženského odboru a organizovala různé přednášky. Byla členkou dámského odboru Ústřední matice školské a místního výboru Volné myšlenky a Sdružení pokrokových lidí. Často veřejně recitovala. Vzorem jí byla herečka Hana Kvapilová. Recitovala při zájezdech Moravského kola spisovatelů v Prostějově, Olomouci, Přerově, Litovli a Plumlově. Nejraději recitovala Macharovy verše. V Prostějově přednášela poému Ondřeje Přikryla Haná a Romža.
V letech 1927–1930 redigovala v Prostějově týdeník Národní strany práce Rozvaha. Svými články přispívala do Snahy, Prostějovského Rozhledu, Kulturních zpráv, Hlasů z Hané, Hlasu lidu, Stráže lidu a Zpráv Národního výboru v Prostějově.
Těžkou ránou pro ni byla smrt milovaného syna Jiřího 3. ledna 1924. Jeho bývalý učitel Antonín Dokoupil ji podnítil k tomu, aby svůj žal překonala sestavováním vzpomínek. První svědectví napsala do 4. čísla časopisu Host v roce 1924 (článek K úmrtí Jiřího Wolkera). V časopisecké formě vyšly její články v časopise Bibliofil o rukopisech Jiřího Wolkera a knihovně Jiřího Wolkera. V roce 1934 vydal Josef Glivicky v bibliofilské podobě tisk Vánoční vzpomínky na Jiřího Wolkera. V témže roce vyšla také její kniha Jiří Wolker, jeho dětství, chlapectví a život v rodině (Václav Petr, Praha).
Neděle, 14. července 2024, 09:57
Miloslav Krbec spojil celý svůj osobní i profesionální život s Olomoucí. Maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a studoval zde bohemistiku. Byl významným jazykovědcem a vysokoškolským pedagogem. Narodil se před sto lety.
Některé části přešly potom do vzpomínkové knihy Jiří Wolker ve vzpomínkách své matky (Václav Petr, Praha 1937). V této knize syna charakterizuje a hájí, ale také o něm uvádí věci neznámé a nedostupné, přibližuje jeho duchovní svět a atmosféru, ve které žil, tvořil a přemýšlel. Ukázala se zde jako citlivá a soucítící matka a zároveň i jako vyspělá prozaička.
Po 2. světové válce tuto knihu doprovodila cyklem přednášek, besed a rozhlasových vzpomínek. Méně podařená byla knížka Měli jsme dva psy (Václav Petr, Praha 1946). S Janem Kühndelem se edičně podílela na vydání knih Korespondence s rodiči (Československý spisovatel Praha 1952) a Listy dvou básníků (Jiří Wolker a Konstantin Biebl, Československý spisovatel 1953). Dále byla redaktorkou publikací: Jehličí. Šibřinkový list Sokola I v Prostějově (Z dějin a činnosti Sokola I, Prostějov 1913) a Památník k šedesátým narozeninám paní Ludmily Kováříkové (Prostějov 1940). Ostatní práce zůstaly v rukopisech, například Kruh dívek kolem Jiřího Wolkera, Mánička, poslední láska Jiřího Wolkera, Sága rodu Wichterlů (1805–1945).
Její korespondence a rukopisy jsou uloženy v Muzeu a galerii v Prostějově. Tyto materiály včetně pozůstalosti Jiřího Wolkera věnovala v roce 1939 prostějovskému muzeu. Zdena Wolkerová zemřela 26. července 1954 v Prostějově ve svých pětasedmdesáti letech. Její ostatky jsou uloženy v rodinném hrobě na Městském hřbitově v Prostějově.
Neděle, 21. dubna 2024, 09:57
Vojtěška Baldessari Plumlovská byla první dámou českého divadla, které se věnovalo dětem. Od narození významné osobnosti, spisovatelky, dramatičky a kulturní činitelky nyní uplynulo sto šedesát let. Po celý život byla spjatá se střední Moravou.
Jaká byla? Jak ji viděli její současníci a obyvatelé města? Svým původem, postavením a majetkem patřila k městské honoraci. Toto jí obyvatelé města záviděli a mnohdy byla ona i její rodina terčem pomluv. Cítila se být pokroková a moderní, ale tíhla a patřila více ke starému světu milostpaní, poklon a líbání rukou. Ze svého syna učinila jakousi modlu a ikonu a svým způsobem jej postavila na piedestal socialistické poezie po roce 1948.
Byla inteligentní, vzdělaná, společenská, mnohdy tíhla až k určité nadřazenosti, společenské reprezentaci a snobismu. Jako stárnoucí žena působila na mladé Prostějovany a současníky až směšně. Zdůrazňovala příliš svůj podíl na Jiřího básnickém umění.
Byla využita nastupujícím režimem a marxistickou literární vědou. Často dělala stafáž při různých veřejných a vzpomínkových akcích. Vyhověla dané politické situaci a přepracovala původní memoáry Jiří Wolker ve vzpomínkách své matky v dílo, které odpovídalo komunistickým myšlenkám a ideologii. Vyšlo v Československém spisovateli roce 1951 s předmluvou Ladislava Štolla, autora nechvalně známého pamfletu Třicet let bojů za českou socialistickou poezii. Rozhodně jí ale nemůžeme upřít zásluhy na zpřístupnění děl Jiří Wolkera.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
