Vodní plochy v okolí havárie vlaku pokryl benzen, koncentrace jsou pod limitem. Hasiči kopou zářezy

"Na všech okolních vodních plochách byl zaznamenán nepatrný nárůst koncentrace benzenu, což je pravděpodobně projev spadu kouře, zjištěné koncentrace jsou ale stále hluboko pod hodnotou environmentální kvality pro povrchové vody, tedy pod limitem," potvrdila mluvčí České inspekce životního prostředí Miriam Loužecká. Vzorky budou odborníci odebírat po celou dobu, kdy bude probíhat sanace.

Zatím nebyl zaznamenaný jediný případ úhynu ryb, ohrožen není ani zdroj pitné vody tři kilometry od místa nehody. Krajská hygienická stanice by měla v nejbližších dnech provést odběry vzorků vody ze studní v okolí. 

Vlak, který převážel cisterny s více než tisícem tun karcinogenního benzenu, se minulý týden v pátek rozpojil, vykolejil a začal hořet. Chemikálii vyrobila z benzolu společnost DEZA z koncernu Agrofert ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Benzen přepravoval soukromý dopravce. Policie celou věc vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti. Škoda je přes čtvrt miliardy korun.

"Ve spolupráci se Správou železnic jsme dnes nakolejili jednu z cisteren, postupně odstraňujeme sloupy trakčního vedení z vagónů a kolejí. Pásové rypadlo hloubí sondy poblíž přilehlého rybníka, které usnadní monitoring podzemních vod. Instalujeme norné stěny i sorpční hady," popsala mluvčí hasičů Lucie Balážová. Na místě je stovka hasičů, drony, robot a chemické kontejnery. 

Benzen je karcinogen. Po havárii vlaku na Přerovsku je největším rizikem zamoření podzemních vod

Pondělí, 3. března 2025, 12:14SpolečnostPřerovsko

Toxický benzen z havarovaných cisteren u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku je schopen v podzemních vodách přetrvat řadu let. Jedovatá látka je karcinogenem první třídy. Při páteční havárii velká část benzenu shořela, zbývající látku z cisteren...

Až dva metry hluboké zářezy mezi železniční tratí a jezerem hloubí speciálním pásovým rypadlem hasiči ze Záchranného útvaru Hlučín, aby experti mohli posoudit případnou kontaminaci podzemních vod. "Zářez by měl jít zhruba do hloubky dvou metrů, až na podzemní vodu. Pokud se tam látka dostane, uvidíme ji i okem a dá se z vody odsávat. Je to efektivnější, než ji odsávat z vrtu. Ve chvíli, kdy se látka objeví v zářezu, začne se to čerpat a odvážet na specializovanou sanaci. Tím bychom zamezili vstupu do povrchových vod," uvedl soudní znalec a hydrogeolog Milan Geršl.

Hasiči pak budou pokračovat dalším zářezem a odtěžením kontaminované zeminy. Podle znalce je nutné pracovat rychle, látka se nesmí dostat hluboko do půdy, kde se nemá jak rozkládat a setrvat zde může i desítky let.

Podle Geršla se při havárii část toxického benzenu uvolnila do ovzduší jako zplodiny, část vytekla a vsákla se do půdy. "Na místě došlo jen k vertikálnímu zasakování, neměli jsme rozlivy do stran. Je to dáno tím, že je tam písčitá půda, je velmi suchá, a to proto, že dlouho nepršelo, nedošlo tak k bočnímu odtoku," popsal Geršl. Na druhou stranu se látka rychleji dostala pod zem.