Rodák z Určic Josef Konšel patřil mezi přední lesnické odborníky. Uplynulo 150 let od jeho narození

Autoři | Foto poskytla Hana Bartková

Mezi naše přední lesnické odborníky patřil rodák z Určic na Prostějovsku Josef Konšel, od jehož narození nyní uplynulo sto padesát let. Kněz, lesník, vědec a vysokoškolský pedagog byl jedním z nejvýznamnějších evropských lesníků. Je spoluzakladatelem moderního pěstění lesa v České republice.

Hana Bartková
Autorka je historička a publicistka.

Kněz, lesník, vědec a vysokoškolský pedagog Josef Konšel se narodil se 20. března 1875 v Určicích zahradníkovi Janu Konšelovi a jeho manželce Aloisii. V Určicích navštěvoval čtyři třídy obecné školy. Potom studoval šest let na Arcibiskupském semináři v Kroměříži a následně na piaristickém gymnáziu, kde v roce 1893 maturoval. V témže roce nastoupil na Teologickou fakultu v Olomouci. V roce 1897 byl vysvěcen na kněze. V době studií o prázdninách se zajímal o přírodu. Rád chodil s prostějovským archeologem Antonínem Gottwaldem do terénu v okolí Určic.

Zpočátku působil jako kaplan v Lichnově u Benešova ve Slezsku a ve Vítkově. Odtud ho olomoucký arcibiskup Theodor Kohn vyzval, aby šel studovat lesnictví do Vídně. Studia absolvoval v roce 1901 s titulem lesní inženýr.

Nastoupil do Arcibiskupské zařizovací kanceláře v Kroměříži jako referent. Prošel různými funkcemi – nadlesní, lesmistr, přednosta kanceláře. Jako lesní zařizovatel tzv. taxátor zmapoval desetitisíce hektarů lesů na Moravě. Dokonale poznal lesy v Beskydech, na Drahanské vysočině, v okolí Mírova, Hukvald, na Vyškovsku i lužní lesy v povodí Moravy na Kroměřížsku. Navrhl také několik lesních cest a silnic. Byl zakladatelem nauky o lesních stanovištích.

František Skácelík byl přerovský lékař, starosta a regionální pracovník. Podílel se na založení měšťanské školy

Pozoruhodnou osobností našeho regionu byl lékař a veřejný činitel František Skácelík. Narodil se v Bochoři u Přerova a po studiích působil jako praktický lékař v Přerově. Ordinoval ještě ve svých šestašedesáti letech, až v roce 1911 na vlastní...

V roce 1919 se stal přednostou lesního ředitelství a v roce 1921 byl jmenován centrálním ředitelem všech arcibiskupských lesů a statků. Protože se osvědčil jako znalec lesnictví, bylo mu nabídnuto od 1. listopadu 1922 místo na katedře pěstění lesů nově založené Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně. 1. října 1923 byl jmenován řádným profesorem pro obor pěstění lesů. Měl vřelý vztah ke studentům. Vedl je k lásce k lesu a organizoval odborné exkurze, hlavně na Slovensko a do Švýcarska, kde čerpali poznatky z díla proslulého pěstitele lesů Schädelina. Vychoval řadu vynikajících lesních inženýrů. V letech 1927/1928 a 1932/1933 byl děkanem Lesnické fakulty. Zastával také funkci prorektora Vysoké školy zemědělské.

Je autorem řady odborných prací, učebnic a skript. Patří mezi ně například Nauka o lesních stanovištích (1923), Stručný nástin tvorby a pěstění lesů v biologickém ponětí (1931), Zalesňovací snahy venkovských obcí (1941). Pod jeho vedením byl zpracován a vydán Naučný slovník lesnický (1932–1940).

Básník Miroslav Kubíček by se dožil devadesáti let. Zastal se Jana Zajíce, komunisté ho za to šikanovali

Pedagog, básník a spisovatel Miroslav Kubíček by se dožil devadesáti let. Po tragické smrti studenta Jana Zajíce napsal báseň Jarní triptych, která vyšla v regionálním tisku na Šumpersku a kriticky se vyjadřoval k politické situaci. Důsledkem toho...

Za své působení byl dvakrát násilně z fakulty vytržen. Poprvé v roce 1939, kdy byly zavřeny vysoké školy a podruhé, když byl po únoru 1948 zbaven místa. Pokaždé se uchýlil do ústraní na faru ve Velké Bystřici. Ani tehdy však nezatrpkl. Žil v bídných poměrech, zpočátku ani nedostával důchod, později jen minimální. Profesora Josefa Konšela si nesmírně vážil náš krajan, původně student teologie vyhozený z fakulty a posléze vystudovaný lesní inženýr, lesník, vlastivědný publicista, místopisec a rodák ze Šubířova-Chobyně Jaroslav Pinkava (1922–1999). 7. února 1953 jej jako student navštívil ve Velké Bystřici a společně s profesory fakulty se přičinil o to, aby profesor Konšel dostával obstojný důchod. Josef Konšel zemřel 18. července 1958 na mozkovou příhodu ve Velké Bystřici. Je pohřben v kněžské hrobce na tamním hřbitově.

Památku svého významného rodáka si obec Určice připomíná pamětním kamenem z roku 2013. Dalšími památkami je zvon na sanktusové věži kostela sv. Jana Křtitele darovaný Josefem Konšelem a jinan dvoulaločný vysázený pod věží kostela v roce 1938. Obec vydala v roce 2015 publikaci Dopisy k Hovorům Josefa Konšela s profesorem pěstění lesů Bohuslavem Polanským (editoři Martina Miláčková a Jiří Truhlář). Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně vydala v roce 2003 autobiografické vzpomínky Josefa Konšela Moje cesta.

Profesor Josef Konšel je jedním z nejvýznamnějších evropských lesníků. Je spoluzakladatelem moderního pěstění lesa v České republice. Podle jeho vlastních slov „se snažil podle svého umu pracovat pro zdar lesa a ve prospěch budoucích lesníků“. Jeho knihy a zásady jsou platné dodnes a byly ve své době nadčasové. Zaujímá také významné místo mezi našimi krajany – významnými lesníky, kterými byli například Alois Tichý, Josef Opletal a Emil Hošek.

Hodnocení článku je 90 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky Josef Konšel, les, odborník, rodák, pedagog, Určice, Prostějov, Velká Bystřice, inženýr, vysoká škola, Kroměříž, Morava

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.