Neděle 14. 9. 2025 | Svátek má Radka
Dnes, 10:05
V Prostějově se ruční tkalcovství rozvíjelo již ve 14. století. Nejdříve se tkala jen sukna, později také lněné, kopřivové a bavlněné látky. Vlnu dodávalo okolí a zdejší soukeníci ji zpracovávali, bílili a barvili. Jejich výrobky putovaly na místní trh, ale i do Uher a Polska.
Známými ulicemi „tkalců“ byly ulice Petrská (nyní Wolkerova) a Újezd. Po třicetileté válce upadla výroba lněných pláten. Až koncem 19. století se tkalcovství oživilo výrobou bavlněných barchetů.
Prostějovští tkalci také usilovali o založení tkalcovské školy. V čele této iniciativy byl tkalcovský mistr, předseda prostějovského Společenstva tkalců a veřejný spolkový činitel František Možný. V roce 1872 dal městské radě podnět k založení školy. Rada ustavila komisi, která 3. června 1875 předložila zastupitelstvu stanovy. Následně byly schváleny a škola byla založena z obecních prostředků. Vyučování na ní bylo zahájeno 16. září 1875. Učitelem a správcem byl jmenován Ignác Streck. Byli zde ještě čtyři výpomocní učitelé a výuka probíhala ve dvou odděleních: ve dvouroční denní odborné škole tkalcovské a ve dvouročním večerním a nedělním kurzu pro tkalce.
Škola byla umístěna v bývalém kapucínském klášteře v Žešovské ulici (nyní Brněnské) a měla jen dílnu pro ruční tkalcovství. Od školního roku 1883/1884 byla přestěhována do uvolněných prostor budovy hlavní a nižší reálné školy ve Školní ulici a v roce 1884 do místnosti bývalé vyšší reálné školy v Palečkově ulici č. 1. V roce 1887 byla zestátněna. Postupně se rozšiřovala a rozvíjela. Zásluhu na tom měli ředitelé František Beroušek, František Bajer a Bohumil Suchý. V roce 1900 vznikla strojní dílna a potom přibyly kurzy účetnictví a kreslení střihů pro krejčí.
Neděle, 31. srpna 2025, 13:02
Vytvořilo se z literárního kroužku, který se scházel od roku 1902 v hostinci U Habustů. Jeho vůdčími osobnostmi byli profesoři prostějovské reálky. Sdružení pokrokových lidí bylo založeno na první valné hromadě 29. dubna 1905. Jeho předsedou se stal...
A jakým předmětům se zde žáci učili? Byly to například nauka o textilním zboží, nauka o strojích a pomůckách, měřičské rýsování, odborné kreslení, živnostenské počty a písemnictví a směnkářství a účetnictví. V této době vznikly v Prostějově mechanické tkalcovny Josefa Špačka a přádelny Wolf a Franže, čímž se prestiž školy opět posílila. Škola potom sídlila i v dalších prostorách města – Žižkovo náměstí 17 a Palackého 16.
Stabilní zázemí získala od roku 1919 v objektu bývalé německé dívčí školy v ulici Vápenice 1. To už měla 877 žáků, 30 tříd a 25 učitelů. Prostory budovy byly nedostačující, proto vedení města rozhodlo v roce 1926 o přístavbě a nadstavbě objektu. Ředitel Bohumil Suchý inicioval myšlenku zřídit mistrovskou školu krejčovskou, která měla zajistit odborníky nejen pro zakázkové krejčovství, ale i pro konfekční továrny. Ta také byla zřízena 1. října 1919 a sloučena s tkalcovskou školou pod názvem Státní odborná škola tkalcovská a krejčovská. Ke škole byly přičleněny oddělení pokračovacích škol pro krejčí a denní pokračovací školy pro dámské krejčovství. Škola měla významné postavení a vedle brněnské Vyšší textilní školy byla jedinou školou tohoto zaměření na Moravě a ve Slezsku.
V budově v ulici Vápenice škola sídlila i nadále. Tehdy byl v jejím vedení až do roku 1949 ředitel Karel Šimůnek. Školu provedl i těžkým válečným obdobím. V roce 1952 zanikla tkalcovská škola a škola potom dostala název Střední průmyslová škola oděvní. Pod tímto názvem fungovala až do roku 2011. Postupně se měnila z jakéhosi nadstavbového učiliště pro již vyučené živnostníky ve střední odbornou školu, jejíž studium bylo uzavřeno maturitní zkouškou. Část výuky probíhala v dílnách OP Prostějova a ve Výzkumné ústavu oděvním. V osmdesátých letech minulého století šili žáci školy pro OP Prostějov konfekci a prádlo.
Ve školním roce 2010/2011 se začalo pracovat na změnách, které ovlivnily po více jak sto letech existence školy její původní zaměření na oděvnictví. Od února 2011 má škola název Střední škola designu a módy Prostějov. Orientuje se moderním uměleckým směrem a studují se zde obory Multimediální tvorba, Užitá malba a design interiéru a Design oděvu. Hrdě navazuje na práci svých předchůdců. Stopadesátiletá tradice zkrátka zavazuje.
Neděle, 13. července 2025, 10:03
Hanácká básnířka, národopisná pracovnice a přítelkyně Petra Bezruče Ludmila Losíková z Kostelce na Hané na Prostějovsku se narodila před 130 lety. Pocházela z rodiny bednářského mistra Karla Menšíka z Kostelce. Již od mládí se zajímala o kulturu....
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
