Nařízení EU o obnově přírody? Průmyslový Přerov chystá zelené střechy a zadržování vody
Nové nařízení Evropské unie O obnově přírody se brzy dotkne několika stovek měst a obcí v České republice, ve kterých zeleň nesmí ubývat. Dopadne například na průmyslový Přerov, ale i jedno z nejzelenějších měst v zemi Karlovy Vary.
Ohlasy z měst a obcí na nové nařízení EU jsou zatím různorodé. Například průmyslový Přerov, do kterého nyní směřují mnohamiliardové investice s příslibem tisíců pracovních míst, považuje za důležité, že takový dokument vznikl. “Je to krok správným směrem, který nastavuje pravidla odpovědného přístupu k životnímu prostředí. Naší současnou rolí je tato pravidla dodržovat a nařízení vnímat jako návod," je přesvědčen primátor Přerova a poslanec Petr Vrána (ANO).
Město Přerov podle něho už v roce 2021 schválilo Adaptační strategii na změnu klimatu pro období 2021 až 2030, zapojilo se do projektu VALORADA, který pomáhá lépe porozumět významu klimatických a dalších dat pro adaptaci na změnu klimatu, a v roce 2025 vstoupilo do projektu P2R. Ten přináší novou metodiku zaměřenou na spolupráci institucí, průmyslu, bankovního sektoru, akademické i neziskové sféry.
Primátor Vrána však upozorňuje, že podle dostupných údajů v České republice každoročně chybí přibližně čtyři miliardy korun na financování těchto adaptačních projektů.
Bez ohledu na to v Přerově už v současné době probíhá řada konkrétních realizací, které mají dopad na životní prostředí. Patří mezi ně řízené zvodňování starých říčních ramen v Národní přírodní rezervaci Žebračka, protipovodňová opatření, budování zelených střech na městských budovách, zlepšování mikroklimatických funkcí v lokalitách Na Hrázi a Sokolská nebo využívání vsakovacích materiálů při dopravních projektech pro zadržování vody v krajině. Vzniká rovněž studie Územní sídelní zeleň města Přerova.
“Město Přerov v této oblasti úzce spolupracuje s Agenturou ochrany přírody a krajiny a specializovanými firmami, které nás provázejí legislativními procesy a navrhují konkrétní opatření v souladu s adaptační strategií. Za určité negativum, spíše v uvozovkách, považuji časovou a finanční náročnost těchto opatření. Jedná se o dlouhodobé investice, jejichž pozitivní dopad na životní prostředí se projeví až s odstupem času,” upozorňuje přerovský primátor Vrána.
Nařízení O obnově přírody má asi sto stran a jedná se o právní předpis EU, který je účinný přímo a nemusí se překlápět do českých zákonů. ”Týká se různých složek přírody a krajiny, sídel, vodních toků, lesnictví a zemědělství nebo opylovačů. Co se týče obcí a měst, tak podle metodiky Eurostatu se u nás dotkne 664 měst a městeček,” vysvětluje ředitel Sekce legislativní a právní Svazu měst a obcí České republiky Dan Jiránek.
Podstata opatření spočívá v tom, že ve vyjmenovaných sídlech nesmí ubývat zeleň a to vzhledem k průměru za celou ČR. “Teoreticky by tedy bylo možné, aby v jednom sídle zeleň ubyla, pokud v jiném přibude. Ovšem jak známe náš stát, zřejmě tuto povinnost přenese na všechny dotčené obce, aby oproti stavu v srpnu roku 2024 zeleň do roku 2030 neubývala a následně přibývala,” upozorňuje Jiránek.
Zároveň nepopírá, že v celé věci je zatím řada nejasností. Svaz proto nyní vyjednává o způsobu měření procent zeleně a o podrobnostech v dalších oblastech, jako jsou voda, lesy nebo opylovači. Jasná pravidla zatím podle Jiránka chybí.
