Tradiční Vánoce na Hané. Devatero chodů, skromné dárky, velkou pozornost měly věštby

Autoři | Foto poskytlo Hanácké muzeum v přírodě

Vánoční svátky už dávno nejsou svátky klidu a míru, kdysi tomu tak ovšem skutečně bylo. Už celý advent byl dobou zklidnění, během dlouhých zimních večerů se doma povídalo, zpívalo a vyprávěly se pohádky. Na příchod Vánoc se lidé připravovali v průběhu celého prosince. A pak přišel Štědrý den.

Na Štědrý den se držel přísný půst. Zvyk zůstal částečně zachován dodnes, už ale zdaleka ne ve stejné míře jako v minulosti. Děti ho kdysi braly vážně. Maminky je totiž strašily Šperechtou, mýtickou postavou, která jim rozpárá bříško, vycpe je koudelí a zašije režnou nití, když půst nedodrží. U štědrovečerního stolu se pak scházela celá rodina. Jak to v běžné hanácké domácnosti vypadalo 24. prosince, popisuje odborník na tradice Josef Urban: „Všichni ze statku se na Štědrý večer potkali u velkého prostřeného stolu. Sedlák, pacholci, děvečky, děti. Kolem stolu se také dával řetěz, aby rodina vždycky držela při sobě a v následujícím roce ji nic nerozdělilo.“

Štědrovečerní večeře nevypadala jako dnes. Kapr s bramborovým salátem je spíš záležitostí pozdější doby. Na hanáckém venkově se jedlo to, co hospodářství nabízelo. Všechno lokální, čerstvé a z vlastních zdrojů. „Na stole mělo být podle tradice devatero chodů, nesměl chybět chléb, vánočka, hrníček medu, ale ani hrst obilí nebo cibule. Všechny věci měly svou viditelnou i skrytou symboliku budoucí prosperity a bohatství,“ popisuje etnolog Urban.

Dále se na stolech objevovaly kašové polévky, luštěniny, pečivo, vdolky nebo trhané buchty s mákem, medem a máslem. Pamětnice Marie Pachtová popisuje štědrovečerní večeři u nich doma jako prostou, ale tehdy prý nešlo o hojnost. Důležité byly podle ní spíš chutě, které má s Vánocemi spojeny dodnes.

O Vánocích konečně zmizí inverze a vysvitne slunce. Bude foukat, Jeseníky se dočkají sněžení

Se Štědrým dnem se po nekonečných dnech inverzí a mlh začne v Olomouckém kraji konečně měnit počasí. Jeseníky se zřejmě dočkají sněžení, zejména ve druhé polovině týdne vysvitne slunce. Teploty spadnou pod nulu. Na Štědrý den bude foukat.

Dárky bývaly skromné. Ořechy, jablka, někdy kousek sladkého pečiva. Jednalo se spíš o připomínku než překvapení. O to větší pozornost se věnovala věštbám. Krájelo se jablko, louskaly se ořechy, házely se boty, lilo se olovo. Každý chtěl nahlédnout aspoň o kousek dál do budoucnosti a zjistit, co ho čeká. Pod talíř se dávala kapří šupina, aby byl v domě dostatek. Některé z tradic přetrvaly ve více či méně pozměněné formě dodnes, místo tradičních pokrmů je však v módě losos nebo amur a šupinu pod talířem v mnohých domácnostech nejen na Hané nahradil stírací los nebo peníze.

Zatímco dnes valná většina populace po slavnostní večeři a rozbalování dárků zalehne k televizi, kdysi se po večeři chodilo do kostela. Také další den na Boží hod se hned brzy ráno navštěvovala v kostele jitřní mše a následně i slavná či velká mše. Další velkou událostí byly betlémy. Lidé v nich poznávali sousedy, místní řemeslníky, zkrátka známé tváře z celé vesnice.

Inverze přibrzdila start lyžařské sezony v Jeseníkách, o svátcích pojede jen část areálů

Inverzní charakter počasí, při kterém je v nížinách mlhavo a na horách jasno a tepleji, komplikuje začátek zimní sezony v lyžařských střediscích v Olomouckém kraji. Přes vánoční svátky budou v provozu jen některé areály. Na oblíbené trasy nemohou...

Na Štěpána pak přišlo všeobecné veselí, které se dodnes na vesnicích projevuje ve stále oblíbených štěpánských zábavách. Pacholci měli důvod k radosti, protože jim v tomto čase končila roční služba a až do nového roku byli „volní.“ Vánoční čas se pomalu uzavíral a po Třech králích se lidé začínali připravovat na masopust a návrat do běžného rytmu roku. 

Oslavy nového roku, tak jak je známe dnes, mají kořeny až ve 20. století, silně nábožensky založení lidé do té doby vítali nový rok v tichosti v kostele. Jedině o půlnoci dělali lidé rámus a práskali bičem, to proto, že věřili, že mají zlé síly největší moc a musí se zabránit jejich příchodu. 

Mnohé z těchto zvyků by dnes upadly v zapomnění nebýt pamětníků, folkloristů a institucí, jako je třeba Hanácké muzeum v přírodě v Příkazích. Právě tam se připomíná, jak advent a Vánoce na Hané skutečně vypadaly. Bez příkras a ideálů, možná právě proto si hanácké Vánoce i dnes získávají pozornost. Nejsou okázalé ani přehnané. Stojí na sdílení, klidu a vyprávění. A to je hodnota, která se s časem neztrácí. V dnešní době je tomu možná právě naopak.

Hodnocení článku

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky Vánoce, tradice, zvyky, Haná, stůl, věštba, večeře, advent, tradice, Nový rok, kostel, muzeum

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.