Pravěké studny u Kojetína. Archeologové tam objevili přes 1200 objektů

Archeologové objevili asi na 200 metrů dlouhém úseku přes 1200 objektů. „Mezi nejčastější nálezy na lokalitě patří sídlištní objekty z doby římské a přelomu starší a mladší doby železné. Zachytili jsme také velké množství kůlových a sloupových jamek, které představují pozůstatky po základových konstrukcích nadzemních staveb," vysvětlil vedoucí výzkumu Vít Záhorák z Archeologického centra Olomouc.

Na závěr výzkumu dokázali archeologové identifikovat dvě studny a další zatím blíže neurčenou dřevěnou kosntrukci. „Studna se srubovou konstrukcí pravděpodobně pochází z halštatského až časně laténského období. Dataci jsme určili na základě kusů leštěné keramiky nalezených uvnitř studny,“ doplnil Záhorák. Z obou studní vědci postupně odebírali vzorky, které mohou přinést informace o tehdejší podobě krajiny a způsobu hospodaření.

Největší počet nálezů odborníci datují do doby římské a železné. Šlo například o deset polozemnic a pět germánských zahloubených chat. Součástí sídlišť byly také zásobní jámy ke skladování potravin, které se později často přeměňovali na odpadní.

K výrazným objevům patří také několik železných předmětů. Mezi nimi například držadlo vědra, rozlámanou pilu, zlomenou kosu a tři asi čtyřiceticentimetrové klíče. "Nejde o klíče k zámkům, jak je známe dnes. Pravděpodobně sloužily k uzavírání větších staveb a podobné typy se běžně používaly už v době laténské a přetrvaly až do středověku," vysvětlil archeolog.

Výzkum přinesl i doklady každodenního života zemědělského osídlení, například keramické střepy, přesleny na výrobu příze, zvířecí kosti či kostěné nástroje. Archeologové rovněž odkryli tři sídlištní pohřby a jeden samostatný hrob, včetně pohřbu dítěte. Kosterní pozůstatky nyní analyzuje antropolog.