DRBNA HISTORIČKA: Olomoucký lékař si už v 19. století všiml nekulturního chování Čechů na dovolené

Autoři | Foto poskytl Radim Červenka

Olomoucký lékař Mořic Remeš přišel do Olomouce s velkými ambicemi. Vystudoval medicínu ve Vídni a těšil se na práci v místní zemské nemocnici. Čili v jednom z nejvýznamnějších léčebných ústavů na celé Moravě.

Nejdříve mladého lékaře v Olomouci šokovaly vědecky strnulé poměry. V medicíně to při tom znamenalo často zbytečnou smrt pacientů. Ve svých pamětech popsal, jak primář oddělení operoval kýlu pacientce bez řádné dezinfekce rukou. Přestože ho Remeš varoval před nebezpečím sepse, lékař se raději svěřil do rukou božích. Je sice pravda, že na konci 19 století byly znalosti nutné operační hygieny opravdu novým trendem vědecky prozkoumaným právě Vídni, ale Remešovi nezbylo než si poznamenat, že pacientka zemřela dva týdny po operaci.

Možná i jeho pokrokářství pak vedlo k tomu, že mu nebyla prodloužena v nemocnici smlouva a musel se vydat cestou obyčejného praktického lékaře. I to mohlo stát za jeho zvýšeným cestovatelským zájmem. Za exotikou ho to táhlo už v mládí, kdy se chtěl stát námořníkem. Za tímto účelem dokonce započal studium na námořnické akademii v chorvatské Rijece, nedůležitějším přístavu Rakouska-Uherska.

Po roce ho však přemohl stesk po domově a vrátil se zpátky na Moravu. Jako lékař a vědec se v Moravským zemských ústavech v Olomouci nemohl plně realizovat, a tak si život zpříjemňoval dovolenkovým cestováním.

DRBNA HISTORIČKA: Prostějovské hradby vznikaly za Pernštejnů, před 160 lety začalo bourání

Prostějov byl v minulosti obehnán hradbami. Byly budovány za Pernštejnů od roku 1495 do třicátých let 16. století. Právě před sto šedesáti lety se začalo s jejich bouráním, a to v Olomoucké bráně.

Ze všeobecného hlediska je možné říci, že právě samotný konec 19. století byl počátkem cestování v rámci zahraničních dovolených. Zatímco dnes jde o zcela běžnou záležitost, které se věnují takřka všichni, tehdy byla vyhrazena jen pro dobovou vyšší společenskou třídu. Právě lékaři, advokáti, vysoce postavení úředníci nebo obchodníci si mohli díky růstu příjmu a taky rozvoji dopravní infrastruktury dovolit zahraniční dovolenou.

I to však stačilo k tomu, aby si do svého deníku Remeš poznamenal kritickou noticku ke konzumnímu přístupu k cestování.

"Nechají se takoví turisti voditi jako stádo bez vlastní vůle. Tupě zírají na to, co se jim ukazuje. Zůstávají však chladni přitom. Jedná se jim pouze o to, aby mohli říci, že byli tam a tam a viděli to a to," zaznamenal už v 19. století trend, který vyvrcholil dnes selfie turistikou.

Sám zcestoval takřka celou Evropu. Obzvláště zaujme, že nevynechal letoviska, na něž vehementně ve svých výlohách lákají cestovní kanceláře. Ať už se jednalo o Korfu, Drač, Dubrovník, Tunisko či Alžír, tehdy ještě francouzský department. Velmi měl v oblibě Itálii a vypravil se i do belgického Ostende.

DRBNA HISTORIČKA: Olomouc má unikátní světové prvenství na poli medicíny. Plastiku rohovky

Olomouc má unikátní prvenství na poli medicíny. Eduard Konrad Zirm zde uskutečnil první plastiku rohovky na světě. Unikátní operaci olomoucký lékař realizoval ještě v časech Rakouska-Uherska na místních Zemských ústavech. Potřeboval nejen odborné...

Vynechat však musel komfort letecké dopravy, která dnes přepraví masy turistů na řecké ostrovy za pár hodin. Remeš cestoval vlakem a pak z některého z přístavních měst, nejčastěji v Itálii, pokračovat lodní dopravou. Zažil tak mořskou bouři, která znamenala úder vlny přes otevřené okno do chřtánu jeho chrápajícího spolucestujícího, nebo úskalí mořské nemoci.

Cestovat však chtěl ponejvíce pohodlně. Ačkoliv all inclusive si na svůj vznik muselo počkat až do 50. let 20. století, kde velkorysé stravování začaly nabízet pobyty na Korsice, rozhodně hlady netrpěl. Do deníku si pečlivě zaznamenával mnohachodové pokrmy na hotelech nebo v kajutách.

Tak jako Češi i on si obzvláště oblíbil cestování k Jadranu. "Český hovor všude slyšeti, nejen že všude narážíme na nás Čechy, ale i v obchodech a restauracích hodně nám rozumějí, patrně jsou na nás Čechy zde už zvyklí," všiml si Remeš toho, že Češi Chorvatsko zaplavili ještě v časech, kdy bylo součástí společného soustátí.

Zároveň si však neodpustil poznámku o nekulturním chování Čechů, kteří si nabírali hodně jídla do talířů v hotelovém bufetu, jedli z nich najednou ve více lidech nebo si u jídla čistili fajfky.

Chorvatsko bylo také jeho poslední zahraniční výpravou, kde jeho rekreaci přetnulo vypuknutí 1. světové války. Po vzniku Československa už do zahraničí nikdy necestoval, i když se dožil komunistického převratu, k němuž byl velmi kritický.

Hodnocení článku

Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?

Štítky lékař, Mořic Remeš, cestování, chování, Češi, dovolená, Česko, Olomouc, Chorvatsko, Itálie, Vídeň, Morava

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

O jaký newsletter máte zájem?

Vyber jednu, nebo více možností a my se postaráme o to, aby do emailu přišly jen zprávy, které tě zajímají.

Napište první písmeno abecedy.