Poválečný masakr karpatských Němců u Přerova bude od jara lidem připomínat čtyřmetrový kovaný kříž. Memento z dílny uměleckého kováře Jiřího Jurdy bude vztyčeno na kopci zvaném Švédské šance, kde bylo v červnu 1945 zabito 267 lidí. Kříž bude symbolicky rozstřílený, zdobit ho bude trnová koruna. Radnice za dílo zaplatí 300 000 korun, řekla mluvčí Lenka Chalupová. Historici řadí masakr mezi nejhorší případy msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu.
„Připravil jsem tři návrhy a vybrána byla varianta kříže ze silného plechu, v němž jsou symbolicky díry po výstřelech. Kříž je tvarově jednoduchý, kovářská práce bude nejvíce vidět na trnové koruně, která má být tvarově bohatá a členitá. Kříž bude stát na půlmetrovém soklu kónického tvaru," uvedl umělecký kovář Jurda.
Širší veřejnost se o masakru dozvěděla až po roce 1989. Tragédii po celou dobu na místě nic nepřipomínalo, až v roce 2015 vznikla u polní cesty na Švédských šancích pamětní deska. Vytvoření památky v podobě kříže schválili nedávno radní. „Počítáme s tím, že na začátku června vsadíme kříž do země. Tradičně se na Švédských šancích bude v den tragédie konat pietní akce spojená s bohoslužbou a právě u této příležitosti chceme dílo představit také pozůstalým po obětech, kteří se vzpomínky každý rok pravidelně účastní," uvedla vedoucí kanceláře primátora Daniela Novotná.
Masakr se na návrší Švédské šance odehrál v noci z 18. na 19. června 1945. Českoslovenští vojáci zde zavraždili 120 žen, 72 mužů a 75 dětí včetně kojenců. Šlo o karpatské Němce ze Slovenska, slovenské Maďary a Slováky, kteří se vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. „Nemilosrdně je nechali vyvléct z vagonů, dovlekli je na kopec nad Přerovem a tam je popravili," popsal již dříve historik František Hýbl.
Hromadný hrob jim na místě museli vykopat muži z nedalekých Lověšic. Exhumace těl byla provedena až o dva roky později. Muži byli pohřbeni v Přerově, zatímco ostatky žen i dětí byly převezeny do krematoria a jejich popel byl ve dvou bednách uložen na olomouckém hřbitově. Teprve v roce 2017 se podařilo ostatky žen a dětí převézt a uložit na přerovském hřbitově vedle mužských obětí.
Masakr zorganizoval důstojník Karol Pazúr, který nakonec skončil před soudem. Nejprve byl potrestán sedmi a půl lety vězení, Nejvyšší vojenský soud v Praze mu v roce 1949 zvýšil trest na dvacet let. Ve vězení strávil zhruba rok, poté mu prezident Klement Gottwald udělil amnestii, v pozadí byly Pazúrovy vazby na komunistické představitele.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
