Většinou v polovině května každý rok začíná období, kdy zemědělci usedají do svých strojů a vyrážejí síct louky. Pro srnčata a drobnou zvěř ukrytou v travním porostu to ale často znamená krutou smrt či zmrzačení. Do terénu se proto vypravují nejen zemědělci, kteří by měli termín seče předem nahlásit, ale i myslivci a dobrovolníci. Srnčata, která by nestihla uniknout před žacím strojem, vyhledávají a v gumových rukavicích přenášejí na bezpečné místo, kde si je srna „vyzvedne“.
Srnčata při nebezpečí neutíkají, ale naopak se instinktivně přitisknou k zemi. Proto se stává, že je sekačka často se záběrem až osm i dvanáct metrů zabije či hůř – zmrzačí. Takové mládě umírá velmi dlouho a na dospělých srnách, které jsou schopné před nebezpečím utéci, je pak vidět, jak se trápí. Ztráta mladých pro ně ale často podle mysliveckého hospodáře Jiřího Žitného znamená i další problém, že jim tvrdne mléko. Na loukách takto zahyne až 60 tisíc mláďat ročně.
Újmu podle Žitného může utrpět i drobná zvěř, protože dochází také k posekání mláďat zajíců a hnízd bažantů. Záchranné vyhledávání srnčat, které by mělo těmto problémům zamezit, začíná v květnu a pokračuje až do července. Záleží, kdy srny mláďata kladou, a v jakém termínu zemědělci sečou travní porosty. O zamýšlené sečbě by měli podle zákona předem informovat myslivce.
„V době sečí zemědělci většinou vyhledávají a zajišťují přesun nakladených srnčat společně s místními myslivci. Obvyklá praxe je, že se tito vypraví do porostů dva tři dny před plánovaným sekáním se psy, kteří mláďata bezpečně vyštěkají. Lokalizovaná místa jsou označena kůly, a ještě těsně před sečením zkontrolovaná. V naprosté většině případů srna po psím slídění přinutí mláďata k přesunu mimo dotčenou louku,“ vysvětluje ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná a dodává, že v pokrokovějších podnicích si chválí užití dronů se zabudovanou infrakamerou. Ty umožní přesné nalezení srnčat na základě vyšší tělesné teploty mláďat ve srovnání s okolím.
„Každopádně jde o poměrně drahou techniku a obávám se, že bez veřejné podpory bude její masovější rozšíření nemožné,“ dodává Šťastná.
Dron s termovizí využívají například pracovníci Zemědělského obchodního družstva Kolné ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou, kteří tak v nedávné době zachránili před posekáním 13 srnčat během tří ranních hodin.
„Kontaktujeme myslivecké spolky, nebo přímo zemědělce, kteří se o louku starají. Nejčastěji se chodí těsně před sečí, aby si srny neodnesli mláďata zpět. Mnohdy se stane, že osoba stojí jen pár desítek centimetrů od srnčete a nemůže srnčata dobře ukrytá v hustém porostu najít. Myslivce navigujeme tak dlouho, dokud nejsou úspěšní,“ popisuje činnost dobrovolníků pilot dronu Jakub Polenský, který se vyhánění podílí se svými kamarády.
„Po nalezení srnčete se natrhá čerstvá tráva a mládě se opatrně přenese například do lesního porostu, kde je po dobu seče v bezpečí. Na rukou musí být ochranné gumové rukavice, aby se na zvíře nepřenesly lidské pachy. Starší srnče o sobě při kontaktu s člověkem ihned dává vědět silným pískáním a srna je během chvíle v blízkosti a čeká, až člověk srnče opustí,“ vysvětluje Polenský.
„Minulý týden jsme procházeli louku, kdy byl jetel vysoký a hustý, takže jsme měli velmi obtížné hledání. Dron nám pomohl a díky termokameře se našlo dohromady devět srnčat,“ dodává s tím, že by byli rádi, kdyby se do záchranných akcí zapojilo co nejvíce lidí.
Dobrovolníci se mohou zaregistrovat na portálu Senoseč online a po domluvě s konkrétními zemědělci či myslivci jim pak mohou přijít na pomoc. Při záchranné činnosti se samozřejmě musí dodržovat určitá pravidla, aby se nestalo, že srny svá mláďata kvůli neopatrnosti lidí nepřijmou.
„Jako myslivecký hospodář mysliveckého spolku organizuji brigády našich členů na vyhánění srnčat. Nejlepší postup je louku projít a zapachovat večer. Ráno před setkáním ještě louky procházíme s lovecky upotřebitelnými ohaři, kteří srnče vystaví (zůstanou nehybně stát a neublíží mu) a my v rukavicích a v trsu trávy srnče přeneseme na kraj lesa nebo jinou část louky, kde si ho srna najde,“ popisuje myslivecký hospodář Jan Žitný, který potvrzuje, že účast dobrovolníků je vítaná.
Žitný také vyzdvihuje klady dronů a vyjmenovává další možnosti: „Drony mohou tento problém pomoci řešit stejně jako senzory na sekačkách. Je potřeba zmínit, že mnoho zemědělských podniků se škodám na zvěři snaží předcházet a společně s myslivci nakupují akustické plašiče, které se pár dní před sekáním instalují na louky.“
Termíny plánovaných i již uskutečněných sečí v konkrétních oblastech se dají vyhledat na mapě portálu Senoseč online. Existuje i mobilní aplikace. Tam se také dozvíte zda ve vašem okolí došlo k usmrcení srnčat posečením, ale dohledat lze i počet zachráněných mláďat.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
