Olomoučtí vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získali v rámci programu pro výzkum a inovaci celkem pět evropských grantů. Horizont 2020, největší a nejvýznamnější program financující vědu na evropské úrovni, vědcům umožní tříletou práci na pěti projektech. Zaměří se v nich na léčbu zhoubného onemocnění kosti, oblast kvantové metrologie nebo kvantových technologií mimo Gaussovské kvantové stavy. Budou zkoumat, jak zvýšit odolnost brambor vůči stresu, ale také se pokusí najít řešení některých problémů regionů při přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku.
Na projektu NANO4TARMED, jehož cílem je léčba osteosarkomu, tedy zhoubného onemocnění kosti, se budou podílet také výzkumníci z Itálie a Irska. „Kolegové z Irska jsou vynikajícími odborníky na vývoj léčiv. My dodáme nanočástice, které by mohly sloužit k transportu léčiva k postižené tkáni. To je problematika, které se dlouhodobě věnujeme. A partneři z Itálie využijí svých zkušeností s testováním této cílené léčby na nádorových buňkách,“ komentuje realizaci projektu Václav Ranc z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů, který tento prestižní grant získal.
Odborníci z katedry optiky navážou na už dříve získaný projekt a společně s vědci ze Španělska, Německa, Francie, Itálie, Velké Británie a Polska se budou snažit o kvantové super-rozlišení za účelem zpřesnění kvantové metrologie. „Vzhledem k možnostem, které nabízí kvantová mechanika, je skutečně pozoruhodné, že se kvantová metrologie doposud příliš nezaměřovala na optimalizaci měření, ale spíše se zabývala konstrukcí kvantových stavů používaných k testování zkoumaného systému. V projektu budou využity metody kvantové teorie odhadu spojené s kvantovou Fisherovou informací a naším cílem je dosáhnout režimu kvantového super-rozlišení v časové a frekvenční oblasti. Teoretické úvahy budeme demonstrovat experimentálně," uvádí Zdeněk Hradil z katedry optiky.
Na oblast nelineárních kvantových technologií mimo Gaussovské kvantové soustavy, se katedra optiky zaměří ve spolupráci s Francií a Dánskem. „Tento projekt má prolomit dlouhodobou bariéru ve fyzice mnoha kvantových částic, která je dána deterministickými Gaussovskými stavy a operacemi, a rozšířit základní výzkum a aplikace mnohem dál do oblasti deterministických ne-Gaussovských kvantových jevů. Projekt nám pomůže tuto obrovskou neznámou oblast nelineární kvantové fyziky aspoň částečně poznat a snad i využít," popisuje koordinátor projektu Radim Filip z katedry optiky.
Laboratoř růstových regulátorů se bude podílet na výzkumu s cílem vyvinout nové šlechtitelské strategie pro zlepšení produktivity a stability výnosu brambor ve stresových podmínkách. „Brambora je jednou z nejdůležitějších potravinových plodin na celém světě. Hlavním omezením pro zajištění potřebného výnosu je zejména její citlivost na environmentální zátěž, teplo a sucho, po kterém často následují záplavy. V případě zemědělských plodin zatím téměř chybí znalosti o signálních mechanizmech, které rostliny spouští po vystavení stresovým podmínkám ve snaze se jim přizpůsobit. Tyto adaptační mechanismy vyžadují metabolické přeprogramování, které je spuštěno různými signálními cestami," říká Miroslav Strnad, vedoucí pracoviště.
Mezinárodní projekt zaměřený na evropské regiony, potýkající se s problémy při přechodu k uhlíkově neutrální ekonomice vychází z kritického konceptu tzv. sociálně-ekologických bodů převratu v rámci změn klimatu, energetických přechodů a ekonomických transformací. „Cílem je na základě empirických analýz vybraných geografických, environmentálních a socioekonomických indikátorů pochopit rozdílné vývojové trajektorie různých evropských regionů a identifikovat a charakterizovat klíčové negativní a pozitivní body převratu v rámci těchto vývojových trajektorií,“ komentuje výzkumné cíle Bohumil Frantál z katedry geografie.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
