Počasí dnes2 °C, zítra3 °C
Pátek 22. listopadu 2024  |  Svátek má Cecílie
Bez reklam

Bádání s celosvětovým významem. Olomoučtí vědci v Saúdské Arábii šlechtí plodiny budoucnosti

Výzkumu a šlechtění rostlin, které zvládnou i velmi nepříznivé podmínky, se věnují vědci z olomouckého ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Ve spolupráci s odborníky ze Saúdské Arábie se zaměřují na vytvoření odrůd datlovníku, rýže nebo pšenice, které přinesou větší výnosy i v extrémně suchém a horkém podnebí.

Vědci z olomouckého pracoviště už několik let spolupracují s spolupracují s experty z Technické a přírodovědecké univerzity krále Abdalláha v Saúdské Arábii (KAUST). Pomáhají s výzkumem různých rostlin, například se studiem dědičné informace datlovníku pravého. Tato palma patří k nejstarším pěstovaným rostlinám a hojně se využívá nejenom v potravinářství, ale i v kosmetickém a chemickém průmyslu. Je také důležitým zdrojem dřeva nebo krmiva. Cílem výzkumu je vyšlechtit nové, výnosnější a odolnější odrůdy datlovníku.

„Extrémní klima Saúdské Arábie je pro pěstování plodin velmi náročné. Rostliny se musí potýkat s vysokými teplotami a suchem v důsledku minimálních srážek. Proto je zásadní vyšlechtit plodiny, které si s takto složitými podmínkami poradí a které by se mohly stát dalšími zdroji potravin,“ říká rostlinný genetik Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. „Seznamujeme naše kolegy s metodami, které jsme vyvinuli a ve kterých patříme k nejlepším na světě. Mimo jiné jsme naše postupy a techniky demonstrovali na nedávném workshopu přímo na jejich univerzitě a zájem byl opravdu velký."

Unikátní nanomateriál má zlevnit výrobu léků. Vznikal i v Olomouci a připomíná povrch Marsu

K vývoji jedinečného nanomateriálu, který má zrychlit a zlevnit výrobu mnoha léčiv a chemikálií, výrazně přispěli také vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého v Olomouci. Nová látka by mohla...

Badatelé také hledají cesty, jak využít plané rostliny adaptované na podmínky suchých pouštních oblastí. „Chceme domestikovat a vylepšit vlastnosti nenáročné rostliny rosičky útlé. Pochází ze západní Afriky a poskytuje malá zrníčka, ze kterých se získává mouka a připravuje kaše. Olomoučtí kolegové s námi spolupracovali již dříve na čtení jejího genomu,“ vysvětluje bioinformatik Michael Abrouk ze skupiny genetiky a genomiky obilnin KAUST a dodává: „Díky zkušenostem českých vědců a jejich unikátním metodám se nám v roce 2020 podařilo celý genom přečíst a naše výsledky zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Communications,“ pochvaluje si spolupráci Michael Abrouk.

Velkým problémem v Saúdské Arábii je, že část půdy je zasolená následkem umělého zavlažování a pro zavlažování velkých ploch chybějí dešťové srážky a zdroje sladké vody. Proto odborníci věnují pozornost takzvaným halofytům, rostlinám, jimž zasolená půda a slaná voda nevadí.

Delta versus omikron. Na olomoucké přírodovědě zkoumají mutace s využitím vlastních 3D modelů

Na olomoucké přírodovědecké fakultě vytvořili 3D modely proteinů variant koronaviru delta a omikron, které pomohou lépe pochopit jejich rozdílné vlastnosti a chování. Na modelech u jednotlivých variant lze pozorovat rozdíly v mutacích na spike...

Takovou je například planá asijská rýže, která roste v pobřežních oblastech jihovýchodní Asie. Další zkoumanou rostlinou je sukulent slanorožec, jehož domovem jsou solné močály na pobřeží Mexika a který nabízí hned několik možností využití. Mohl by například sloužit jako zdroj oleje a krmiva pro zvířata a také na výrobu biouhlí pro zachytávání a ukládání oxidu uhličitého z ovzduší a zlepšování kvality půdy.

Olomoučtí badatelé pomáhají v Saúdské Arábii také s izolací důležitých genů pšenice tvrdé, jejichž znalost umožní vyšlechtit odrůdy přizpůsobené nepříznivým podmínkám tohoto regionu. Pokud se podle Jaroslava Doležela podaří ve výzkumu dědičné informace těchto rostlin uspět, bude to mít velký význam pro celý svět: „Stále častěji je totiž na pořadu dne otázka, jak uživit rostoucí světovou populaci v době klimatické změny. Právě tady mohou mít nezastupitelné místo rostliny s novými vlastnostmi, při jejichž výzkumu pomáháme,“ uvedl profesor Jaroslav Doležel z ÚEB AV ČR, který také koordinuje výzkumný program Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Olomoučtí vědci patří ve studiu dědičné informace rostlin ke světové špičce.

Rozšíření ložisek u Tovačova neprošlo referendem. Těžaři chtějí místní potěšit novou pláží na jezeře

Tovačovská jezera jako letní rekreační cíl plánuje výrazně vylepšit těžařská společnost Českomoravský štěrk. U města na Přerovsku chce vybudovat pláž a další zázemí pro koupání. Firma tak reaguje i na výsledek referenda z října loňského roku, kdy se...

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Vanessa J. Melino/KAUST | Zdroj Ústav experimentální botaniky AV ČR

Štítky Věda, výzkum, Ústav experimentální botaniky, Akademie věd, rostliny, zemědělství, Olomouc, Saúdská Arábie, užitkové rostliny, sekvence DNA, Akademie věd České republiky, Jaroslav Doležel, Technická a přírodovědecká univerzita krále Abdalláha, Ústav experi

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Bádání s celosvětovým významem. Olomoučtí vědci v Saúdské Arábii šlechtí plodiny budoucnosti  |  Vzdělání  |  Zprávy  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.