Pomáháme maminkám s poporodními psychickými potížemi, říká Kateřina Hamerníková z organizace Úsměv mámy

Úsměv mámy je nezisková organizace, která pomáhá maminkám s poporodní depresí nebo úzkostmi. Jak se tyto potíže projevují a u jak velkého počtu maminek?
Psychické potíže v těhotenství nebo po porodu zažije podle průzkumů jedna maminka z pěti. Takzvané perinatální poruchy (v psychiatrii se takto označuje období od počátku těhotenství až rok po porodu) se nejčastěji projevují formou úzkostí nebo deprese, vzácně také poporodní psychózou. Zjednodušeně: Úzkostné maminky mívají neovladatelný strach o dítě, nedokážou se uklidnit, často nemohou spát, mají vtíravé myšlenky nebo nutkání. Depresivní mámy bývají hodně smutné, plačtivé, mají negativní, někdy dokonce až sebevražedné myšlenky. Často jsou tak apatické, že jim dělá potíž základní péče o dítě. Pokud se vám něco takového jako mámě děje, máte velký strach, nevíte, co se děje, nevíte, jak z toho ven.

Jak se tyto psychické poruchy mohou promítnout do vztahu matka – dítě?
Pokud by se s těmito potížemi nic nedělalo, mohlo by to skončit až hospitalizací na psychiatrii. Máma pak nemůže být s dítětem, ona, dítě i celá rodina jsou ve velikém stresu. Poporodní blues je normální jev – každá maminka je zejména v důsledku hormonálních změn přecitlivělá, rozladěná, a v šestinedělí obvykle taky šíleně unavená. Pokud ale tyto horší chvilky nestřídají pocity radosti, štěstí a lásky, je potřeba se nestydět a mluvit o tom. Včasná pomoc může ušetřit spoustu slz a výčitek svědomí, a hlavně předejít narušování důležitého období budování vazby mezi mámou a děťátkem.

Sama jsi poměrně čerstvá máma. V čem myslíš, že to mají mámy po porodu těžké? Souvisí to nějak se vznikem poruch?
Popravdě, šestinedělí mi přišlo jako takové „hop do vody a teď plav“. Není to jen obří změna pro tělo – nedostatek spánku, kojení, hojení po porodu, ale i pro duši. Najednou už nejsem jen já, je tu někdo, kdo mě pořád potřebuje, ale já ještě nemám úplně sílu mu všechny potřeby hned splnit, nebo ani nevím jak. Myslím, že je moc důležité mít podporu partnera a rodiny a dokázat si říct, co bych potřebovala a naopak, co fakt nepotřebuju, i když to určitě myslí dobře. Jsou na to studie, ale osobně myslím, že psychické potíže může způsobit spousta faktorů, často nejspíš jejich kombinace. Žena může mít šok z porodu, může být vyčerpaná, může být na vše sama, může mít dítě, které stále pláče, ať dělá cokoli…asi není tak podstatné, proč se to stalo, hlavní je, něco s tím dělat, pokud se to děje. Zbytečně netrápit sebe a tím pádem i dítě, protože dítě nemůže být spokojené, pokud je máma utrápená.

Kolik lidí stojí za vznikem této neziskovky Úsměv mámy?
Organizaci založila Veronika Kubrichtová, která si sama prošla po porodu duševními potížemi a udivilo ji, jak málo pomoci je k dizpozici. Akitvity Úsměvu mámy se nejdříve koncentrovaly do Prahy, nyní jsou ale rozšířeny po celé ČR. Díky spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví na projektu screeningu, se toho teď děje hodně, a to zejména v Olomouci, kde už se nám podařilo prosadit screening ve FNOL. Olomoucký Úsměv koordinujeme momentálně ve třech, z toho dvě jsme psycholožky a třetí kolegyně si sama prošla poporodními úzkostmi, a proto chce pomáhat dalším maminkám. Kromě nás jsou součástí týmu i dobrovolnice – konzultantky. Ty jsou seznámeny s podobou a průběhem poruch a znají základní komunikační a psychologické nástroje, které při péči o danou maminku využívají. Konzultantkami se často stávají studentky psychologie, porodní asistence, nebo ženy s vlastní zkušeností. Stále přijímáme další.

Když se maminka bojí kontaktovat odborníka, jak může kontaktovat vás?
Máme i internetové stránky www.usmevmamy.cz a facebookovou skupinu s názvem Zkrocená poporodní deprese Olomouc – zde přidáváme nejnovější informace, maminky se zde také mohou propojit mezi sebou. Pro maminky je moc důležité, když vědí, že se na nás můžou obrátit a že v tom všem nejsou samy, že existují i další maminky s obdobnými potížemi. Také pořádáme každý měsíc svépomocná setkání v relaxačním centru Snoezelen. Často maminkám pomůže samotné zapojení se do komunity, nebo spolupráce s naší konzultantkou či psycholožkou. Někdy je ale třeba ženy uklidnit a dodat odvahu obrátit se na psychiatra – poskytujeme jim kontakty na spolupracující odborníky v kraji.

Na porodnicko – gynekologické klinice olomoucké Fakultní nemocnice probíhá jako na jedné z prvních screening psychických potíží u maminek. Můžeš popsat, jak screening funguje?
Tento screening se zaměřuje právě na odhalení rizika úzkostí a deprese u nastávajících maminek nebo maminek po porodu. Screening má podobu dotazníku, který se vyplňuje na tabletu a trvá pár desítek minut. Tablet si může každá maminka vyžádat od sestřičky na oddělení. Ideální je vyplnit dotazník před porodem, po porodu a později doma, kdy se tento dotazník odešle rodičce na e-mail. Tak je možné zachytit to nejrizikovější období vzniku potíží.

Jak dlouho trvá vyhodnocení dotazníku?
Maminka dostane zpětnou vazbu již následující den po vyplnění na svůj e-mail. Pokud screening odhalí riziko poruchy, má žena ihned k dispozici kontakt na odborníky z Národního ústavu duševního zdraví, a je kontaktována naší konzultantkou, která jí nabídne možnosti pomoci.

A nakonec poslední otázka. Jak byste dále chtěly organizaci rozvíjet?
Chtěly bychom, aby to u nás fungovalo jako v některých zemích od nás na západ, kde je prevenci poruch a péči o psychické zdraví maminek věnována mnohem větší pozornost. Na tom nyní pracujeme společně s NÚDZ, a také se sestřičkami v porodnicích, které umožnil screening zrealizovat. Těm patří obrovský dík, protože si na sebe z dobré vůle berou další úkol v už tak dost náročné péči o rodičky. Bylo by skvělé, kdyby se entusiasmus nás všech časem podařilo podpořit i více systémově a finančně.

Úsměv mámy už má v Praze své centrum. I tady v Olomouci bychom rádi měli takové zázemí, kam maminky mohou chodit na konzultace, svépomocné skupiny, vzdělávací akce. Aby se nám to podařilo, průběžně žádáme o granty a mohou nás samozřejmě podpořit i jednotlivci.