V případě potíží s kolenním kloubem se mezi nejčastější diagnózy řadí poškození menisku. S využitím miniinvazivních postupů pomáhají pacientům už řadu let také odborníci lékařského oboru ortopedie v Olomouci. Podle aktuálních trendů se ve vhodných případech při léčbě poškozené chrupavčité ploténky kolene aplikují metody jednodenní chirurgie.
Sobota, 4. února 2023, 18:43
Nohy do O nejsou jen estetickou záležitostí a doménou profesionálních fotbalistů a hokejistů, odchýlení dolních končetin od přímé osy může způsobovat zdravotní komplikace řadě lidí. Ty mohou postupně vyvrcholit až k potřebě úplné náhrady kolenního...
Úrazy spojené s poškozením menisku patří mezi nejčastější poranění kolene a dochází k nim většinou při špatném došlapu nebo rotačním mechanismem při sportování. „Hlavním příznakem je v těchto případech bolest v oblasti kloubní štěrbiny, to znamená po stranách kolena. Ta je často vnímaná jako pocit píchnutí nebo bolestivé přeskočení v kolenu. V krajním případě se roztržený meniskus může dostat i mimo kloubní štěrbinu a způsobit zablokování kolena a znemožnit jeho plné propnutí. Ne vždy se ale problém musí projevit hned po úraze,“ upozorňuje ortoped-specialista Jiří Lošťák, který působí také jako sportovní lékař u prvoligových fotbalistů SK Sigma Olomouc. Lékaři při diagnostice používají sérii speciálních ortopedických manévrů a také různé zobrazovací metody. Poranění menisku však na rentgenu běžně není vidět, možností je pak magnetická rezonance či případně nanoskopie, kdy se do kolene v lokálním znecitlivění zavádí velmi tenká kamera.
Odborníci analyzují povahu problému a rozhodnou o sešití či odstranění části nebo celého menisku. To v závislosti na rozsahu poranění a jeho poloze v různě cévně zásobených oblastech menisku. Kde chybí prokrvení, tam už by se po sešití kolenní chrupavčitá ploténka nezhojila.
Metoda spadající do oblasti jednodenní chirurgie je vhodná zejména pro pacienty mladší 60 let bez závažnějších onemocnění. Po kompletním předoperačním vyšetření se artroskopické ošetření menisků provádí v celkové anestezii a zpravidla trvá přibližně patnáct až třicet minut. Během této doby lékaři vytvoří na přední části kolene dva přibližně centimetrové nářezy. Do nich zavedou tenkou kameru s pěti až sedminásobným zvětšením a z vnitřní strany nástroj pro ošetření menisku, chrupavky nebo také předního zkříženého vazu. „Výhodou této metody je především minimální zátěž pro pacienta a možnost ambulantního provedení výkonu bez nutnosti hospitalizace. Přibližně po dvou hodinách jsou pacienti propuštěni do domácího léčení,“ vyzdvihl olomoucký lékař. Díky menšímu operačnímu zásahu je kratší i doba rekonvalescence a rehabilitace.
Pokud je to možné, snaží se specialisté o zachování menisku, což je klíčem k zastavení budoucích obtíží spojených s artrózou. „Proto se i u mladých lidí meniskus snažíme za každou cenu zachránit často i v místech s vyšším rizikem re-ruptury. Ve velmi výjimečných případech, kdy je poškození menisku natolik rozsáhlé, že není meniskus možné zachovat a je potřeba odstranit celý, se pak provádí transplantace menisku od dárce nebo náhrada syntetickým materiálem. Náhrady menisků se provádí jen na specializovaných pracovištích,“ komentoval ortoped s tím, že někdy dochází ke kumulaci celé řady potíži. „U mladých aktivních lidí se také často setkáváme s roztrženým meniskem, dále také s již částečně poškozenou kloubní chrupavkou a vyosením kolena do ‚O‘. V tomto případě pak nestačí jen ošetření menisku, ale je vhodné také srovnání končetiny operačním výkonem, tedy osteotomií,“ uzavřel Lošťák.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.