Breptavost, patlavost, špatná artikulace, koktavost, tedy zadrhávání v řeči. To je výčet jen některých řečových vad, s nimiž se potýkají předškoláci a mladší školáci. Podle aktuálních dat každý třetí předškolák trpí vadou řeči nebo poruchou komunikace. Poměrně častá je také špatná výslovnost písmene Ř, ale také hlásky R a L, či špatná výslovnost sykavek S a C.
Ordinace logopedů jsou však naplněné. Aktuálně v České republice 1 logoped připadá na 15 495 osob, což není považováno za optimální počet.
Logopedické diagnózy by se neměly podceňovat. „Je to jako s každou nemocí, když dlouho něco přecházíte a neřešíte, může to mít negativní dopad a zapříčinit rozvoj dalších nemocí. Nedochází-li k cílené a odborné intervenci ze strany logopeda, nejde o život, ale dojde k útlumu vývoje či regenerace mozku nebo svalů a tím dochází k tomu z našeho pohledu nejhoršímu, což je snížení kvality života," vysvětlila Barbora Richtrová z Asociace klinických logopedů ČR.
Podle expertů je současná digitální éra jedním z hlavních faktorů, které přispívají k rostoucímu počtu dětí trpících poruchami řeči. Rodiče často nevěnují svým dětem dostatečnou pozornost, když s nimi komunikují, místo toho se totiž často soustředí na své mobilní telefony, nebo jiný element. Nicméně aktivní komunikace a interakce mezi rodičem a dítětem jsou pro získání správného vzoru řeči zcela klíčové.
Vše přitom nespasí jen návštěvy logopeda, ale trénovat by měli rodiče s dětmi i doma. Pomoci může projekt Hláskování s Lipánkem, který nabízí dětem výuková, ale zároveň hravá videa.
„Videa se zaměřují na podporu správného rozvoje řeči a artikulace u dětí předškolního věku s interakcí s rodiči. Formou jednoduchých a zábavných videí získávají rodiče informace, jak danou hlásku hravou formou správně vyslovit a procvičit,“ vysvětluje klinická logopedka Jitka Kaulfuss, která videi sama provází.
Kromě toho mohou rodiče zapojit své děti do dalších procvičovacích aktivit, jako je společné čtení knížek, vyprávění příběhů, zábavné jazykolamy a zpěv. Tato cvičení jsou jednoduchá, ale efektivní při pomoci s posilováním jejich jazykové schopnosti.
S otázkou, jak mohou rodiče poznat, zda jejich dítě potřebuje logopedickou péči, se potýká každý, kdo u svého potomka pozoruje nedostatečné vyjadřovací dovednosti. Návštěva dětského lékaře, nebo přímo logopeda, který nasměruje rodiče s dítětem na správnou cestu, není v žádném případě chybou.
„Terapie je individuální záležitostí, a je lepší přijít do ordinace dříve než později. U některých logopedických diagnóz určitě platí, že čím dříve se začne, tím rychleji se dostaví kladné výsledky. Toto se týká především dětí, které přišly na svět s psychomotorickým nebo neurologickým zeslabením,“ vysvětluje Kaulfuss.
Ohledně vlastního vývoje řeči by měli rodiče určitě zpozornit již dříve, ideálně okolo 3. roku dítěte. Odborníci nedoporučují čekat do pětileté prohlídky, která je doplněna o posouzení školní zralosti, nebo dokonce až na zápis do první třídy.
Foto Petra Šmídová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
