Obří odpočívka na D35 u Litovle či Loštic znovu žádá o povolení. Místní odmítají zastavění úrodné půdy

Už několik let připravuje Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) záměr výstavby rozhlehlých odstavných ploch pro kamiony, autobusy i osobní auta na D35 mezi Olomoucí a Mohelnicí. I tento úsek vytížené komunikace se potýká s nedostatkem parkovišť, kde by mohli řidiči nákladních souprav zastavit při dodržování povinných přestávek.

Projekt D35 odpočívka Mohelnicko v lokalitě Mohelnice/Litovel pracuje se dvěma variantami umístění rozsáhlých parkovišť. V případě výběru verze u Litovle by chtělo ŘSD vybudovat dvě zrcadlové odpočívky po obou stranách dálnice D35 na úrovni litovelské části Rozvadovice. Každá z nich má nabídnout kapacity pro zaparkování 102 kamionů, 57 osobních aut či osmi autobusů, odpočívky mají zahrnovat i záliv pro nadrozměrná vozidla.

Druhou zvažovanou možností je pak výstavba jednostranného rozlehlejšího parkoviště mezi obcemi Loštice a Moravičany, v dokumentaci je tato alternativa označovaná jako Mohelnice. V této oblasti by měla vzniknout místa pro odstavení 155 nákladních aut, 72 osobních vozů, osmi autobusů či desítky karavanů.

Přepracovaná dokumentace EIA od společnosti AZ Geo se na desítkách stran textu vypořádává s požadavky krajského úřadu i se 16 vyjádřeními, které zaslaly k předchozímu zpracování organizace či instituce. Zda došlo k uspokojivému rozptýlení obav spojených s důsledky pro životní prostředí bude posuzovat krajský úřad ve spolupráci s autorizovaným odborníkem. Nově vypracovaný materiál názor zástupců dotčených obcí a měst nezměnil. „Z našeho pohledu je tam pořád spousta otázek, na které EIA neodpovídá. Proto jsme znovu podali vyjádření k dopracované dokumentaci. Nechali jsme si ve spolupráci s obcí Moravičany opět zpracovat oponentní posudek, ze kterého vyplývá, že s některými body se odborné posouzení vypořádává velmi vágně,“ říká starostka Loštic Šárka Havelková Seifertová.

Ta dodává, že stanovisko i pro prostudování doplněné dokumentace zůstává stejné. „Myslíme si, že na zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany stavby tohoto typu nepatří. Měly by se využívat lokalit s méně hodnotnou půdou, nebo místa, která jsou v současnosti brownfieldy. Neměla by se zastavovat orná půda, která živí nejen nás, ale i celou republiku,“ upozorňuje loštická starostka.

Celkový trvalý zábor zemědělské půdy se předpokládá na úrovni 12,1 hektaru v případě budování velké odpočívky u Loštic a Moravičan a celkem 10,15 hektaru pokud by se měly stavět dva lichoběžníkové areály u Litovle. Podklady upozorňují, že celý záměr u Litovle by se stavěl na nejvýnosnější půdě. V případě odpočívky u Mohelnice by v I. třídě bylo 20 tisíc metrů čtverečních a dalších 100 tisíc metrů čtverečních pozemků uvažovaných pro stavbu je ve II. třídě ochrany.

Právě aspekt zastavění úrodných polí vnímají jako problematický také v Litovli. „Dávali jsme stejné vyjádření jako při prvním předložení. Nelíbí se nám, že by se mělo stavět na kvalitní zemědělské půdě. Dojde k narušení vzhledu krajiny a také je u Litovle záměr umístěn mezi dvěma hřbitovy. Domníváme se, že dojde k narušení piety. Dá se říct, že stav je pořád stejný. Teď budeme čekat, jaký bude další vývoj,“ komentoval místostarosta Litovle Lubomír Broza.

Ve srovnávacím bodovém zhodnocení obou variant je právě dopad na zemědělskou půdu i podle zpracovatelů dokumentace nejvýraznějším negativním měřítkem. V případě odpočívky Mohelnice označuje dokumentace jako negativní vliv hodnocením -3 body také vliv na územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněnou krajinnou oblast, chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) a další. U obou odpočívek pak materiál uvádí mírně negativní vlivy s hodnocením -1 bod u krajinného rázu, fauny, flóry a ekosystémů. V případě Litovle pak ještě -1 bod obdržel parametr nazvaný ovzduší a klima. Ve zprůměrovaném srovnání tak mírně hůře vychází z pohledu důsledků pro životní prostředí podle autorů dokumentu odpočívka u Mohelnice.

Podle dokumentace je prosazovaní nulové varianty, tedy neuskutečnění výstavby na místě v případě činnosti zatěžující okolní prostředí nad únosnou mez. Jako příklad vyjmenovává překračování povolených limitů znečištění, devastaci rozsáhlých území, likvidaci cenných ekosystémů, produkci značného objemu toxických odpadů či ohrožení lidského zdraví. „Žádný z uvedených negativních důsledků nebyl u hodnoceného záměru identifikován,“ uvádí dokument.

„Z hlediska záborů zemědělského půdního fondu lze vliv záměru považovat za negativní, nicméně odpovídající parametrům, charakteru i významnosti stavby a za předpokladu dodržení podmínek uvedených v kapitole ‚Vlivy na povrchové a podzemní vody‘ předkládané dokumentace jako akceptovatelný. Jedná se o záměr, který je vázán na stabilizovanou trasu významné liniové stavby, lze vlivy záměru hodnotit jako akceptovatelné,“ konstatoval v závěru dokumentace představitel zpracovatelského týmu Luboš Štancl.

Jako termín zahájení výstavby vybrané varianty odpočívky uvádí podklady pro proces EIA rok 2034. K aktuální podobě obdržel ve stanovené lhůtě Krajský úřad Olomouckého kraje celkem 9 vyjádření. „Aktuálně krajský úřad připravuje veřejné projednání záměru, jehož termín a místo konání bude s předstihem zveřejněno na úředních deskách kraje, dotčených obcí a dále také v informačním systému EIA, přičemž lze předpokládat, že se veřejné projednání záměru uskuteční začátkem září tohoto roku. Po veřejném projednání vypracuje autorizovaná osoba na základě celého průběhu procesu EIA včetně veřejného projednání posudek, který bude obsahovat i návrh závazného stanoviska EIA. Závazné stanovisko krajský úřad vydá do 30 dnů od obdržení posudku,“ informovala mluvčí krajského úřadu Alena Minxová.