Přípravy první vysokorychlostní trati v Česku pokročily. Železničáři chystají výkupy pozemků na Přerovsku

Stavba 65 kilometrů dlouhého úseku si vyžádá investici 60 až 80 miliard korun. Začít má v roce 2026 a zabrat by měla šest let. Trať budou využívat pouze osobní vlaky, jezdit po ní budou rychlostí až 320 kilometrů za hodinu.

"Majitelům pozemků, které bude nutné kvůli výstavbě VRT vykoupit, jsme již rozeslali dopisy s informacemi o záměru. Jejich součástí je i dotazník, jehož cílem je zjistit vůli vlastníků k prodeji. Vítěz veřejné zakázky následně naváže s konkrétními majiteli pozemků detailní dialog a poskytne jim veškerou podporu pro hladký průběh výkupu," uvedl ředitel Stavební správy VRT SŽ Jakub Bezgier. Příprava projektu VRT v úseku nazvaném Moravská brána je nejdále, úřady již zahájily posuzování vlivu této stavby na životní prostředí EIA.

Z dokumentace pro EIA vyplývá, že stavba VRT Moravská brána si vyžádá trvalý zábor 4,3 milionu metrů čtverečních zemědělské půdy, z toho zhruba 48 procent plochy připadá na Olomoucký kraj a zbývajících 52 procent na Moravskoslezský kraj. Trvale zabráno bude muset být také 91 tisíc metrů čtverečních lesních pozemků a dočasně dalších 71 tisíc metrů čtverečních.

Bezgier upozornil, že výkupy pozemků bude možné zahájit až poté, co tento projekt získá v procesu EIA kladné stanovisko. Odborníci následně stanoví přesné zábory a určí rozsah pozemků, které bude nutné pro stavbu vykoupit. O zahájení procesu majetkoprávního vypořádání budou vlastníci pozemků znovu informováni dopisem. Následně budou stanoveny hranice pozemků potřebných pro stavbu. Části, které nebudou pro stavbu potřeba, zůstanou ve vlastnictví původních majitelů.

"Po určení obvyklé ceny pozemku na základě znaleckého posudku se stanoví jeho výkupní cena. U zemědělské půdy, lesů a dalších nestavebních pozemků se podle liniového zákona vypočítá výkupní cena jako osminásobek obvyklé ceny, zatímco u stavebních pozemků je to jedenapůlnásobek," uved mluvčí SZ Dušan Gavenda.

Vysokorychlostní trať Moravská Brána má začít u Brodku u Přerova, pokračovat kolem Přerova k Prosenicím a dál do Ostravy. SŽ navrhla vést koleje hlubokými zářezy v krajině, které by případně kryly ekodukty. Toto řešení se týká Čekyňského a Popovického kopce, který je chráněným územím. S tímto postupem přerovská radnice ale nesouhlasí, odborníci proto prověří i variantu vybudování tunelu v této části trati.