Jednou jsem takhle kontroloval facebook a všiml jsem si reklamy na Hororkemp. Nedalo mi to a klikl jsem na odkaz k oficiálním stránkám. Najednou mi bylo jasné, co budu dělat na začátku prázdnin. Koukat na filmy, bát se, a možná trochu popíjet.
První ročník filmového festivalu zaměřeného na horové filmy jsme si s kamarádem nemohl nechat ujít, a tak jsme se zaregistrovali, domluvili vše potřebné a osudný pátek jsme se vydali vstříc hororovému dobrodružství.
Autobusem jsme odcestovali do Hořic, kousek od Hradce Králové, tam na nás měl u nádraží čekat autobus, který nás odveze do kempu, kde se festival odehrával. Nasedli jsme tedy za hrozivého vedra do autobusu a namačkáni jeden na druhém jsme si užívali potu, vedra a nesnesitelné žízně.
Po půl hodině jsme dojeli do Hořic. Tlačil nás čas, jelikož jsme se museli dostat z autobusového nádraží na vlakové, a nemůžu říct, že by to byl zrovna kousek. Nasadili jsme tempo a doufali, že stihneme další autobus, který čekal na účastníky kempu a odjížděl z nádraží asi čtyřikrát za den.
Tento autobus byl poslední a my jsme ho museli stihnout, minuty ale utíkaly rychle a čas odjezdu už minul.
Naštěstí řidič čekal na opozdilce a mohli jsme se tedy vydat dál. Opozdilci jsme byli dva a žádní jiní nebyli, jeli jsme totiž 3. Já, kamarád a řidič. Pohodová cesta.
Dojeli jsme do kempu, na parkovišti už stálo několik aut. Vzali jsme si věci a vydali s ke stánku, kde se platilo vstupné a vyřizovalo vše potřebné. Nakonec jsme se vyfotili a byly nám vystaveny Hororpasy, které jsme používali jako vstupenky na promítání.
S kamarádem jsme si šli ubytovat, dostali jsme pěknou chatičku pro šest lidí, nakonec jsme v ní byli jen dva. Nemuseli jsme se bát, že bychom svými pozdními návraty z promítání někoho rušili a vyšli jsme obhlédnout kemp.
U hlavní budovy zrovna probíhala informační předáška, co a jak a kdy a jak jezdí autobusy do kin v okolních městech. Nepromítalo se totiž pouze v areálu hororkempu, ale i ve dvou dalších městech, cca 10 minut autobusem.
Informační schůzka a zahájení Hororkempu
Všechno pěkně fungovalo a za několik minut už jsme byli na cestě na první promítání snímku V zajetí démonů 2. Dojeli jsme do hořického kina, ano, tam odkud jsme asi před hodinou odjížděli. Usadili jsme se do malého příjemného kina na první hororový nášup. Film splnil naše očekávání, které nastartoval první díl a my se před půlnocí vraceli zpátky do kempu.
V kempu jsme si konečně dali vytoužené pivo, na které jsme se po dlouhém horkém dni opravdu těšili.
Na louce, vedle bazénu, se promítalo v letním kině. Poseděli jsme tedy u několika filmů, viděli jsme i parodickou pohádku Prach a broky, kterou všem doporučuji. V klidu a pohodě jsme nasávali letní atmosféru, vylepšenou o filmovou podívanou při svitu měsíce a s temným lesem v zádech. Někdy jsem měl nutkání se ohlídnout, jestli něco nevyleze, třeba takový Lesapán.
V letním kině jsme za nepřetržitého přísunu piva vydrželi do páté hodiny ranní. Viděli jsme ještě Mrtvý sníh, Ghoula a Jezero smrti a když nad plátnem začalo vycházet slunce, šli jsme na kutě.
Poslední vytrvalci s námi zavírali nejen první den, ale i poslení
Sobotní ráno nás probudilo horko už před desátou hodinou, krátce jsme se osvěžili, vyčistili zuby a odebrali se na snídani. Když jsme se najedli, začali jsme plánovat, co chceme vidět, co nechceme a kam budeme muset jet.
Nakonec jsme se shodli, že pojedeme na promítání Čarodějova učně od Karla Zemana.
Po filmu na nás opět čekal autobus a my odjeli zpátky do kempu, tam už jsme netrpělivě čekali na přednášku Paranormal týmu. Skupina se zabývá výzkumem paranormálních jevů, dozvěděli jsme se něco nového, koukli na několik dokumentů a pěkně jsme po všech těch filmech zrelaxovali. Následoval ještě oběd a výborné prasátko, takže jsme se rovnou vrhli do piva. Základ jsme měli.
Rožnilo se hned dvakrát a byla to pochoutka
Přednáška skončila, jídlo se snědlo a my jsme se ještě jednou koukli na Prach a broky, protože nás film prostě bavil. Navíc přijeli i tvůrci a režisér Šimon Pešta, takže jsme si všichni pokecali o filmu.
Zábava už byla trochu volnější a lidi se začínali víc bavit mezi sebou, všude vznikaly skupinky, řešily se filmy, herci, seriály, no paráda. Atmosféra nabrala těch správných obrátek. V přátelském duchu jsme se opět v letním kině na louce podívali na klasiku Spalovače mrtvol.
Počasí si řeklo, že už jsme si toho sluce užili dost a poslalo nám bouřku. Spalovač mrtvol tak dostal stylový konec, kdy se na jednu z posledních scén plátno pod náporem větru sneslo k zemi a všichni přítomní se snažili sbalit nafukovací konstrukci a zachránit techniku, aby se nic nezničilo. No prostě přátelská atmosféra.
Bouřka nás vyhnala do budovy, kde se po celý čas festivalu promítalo a navíc tam byla výstava výtvarníka Davida Szalaye. Výstava krásně korespondovala s tématem hororkempu, děsivé, ale krásné.
Tady jsme koukali na filmy, bavili se, pili, jedli a uvnitř byla výstava, no, multifunkční
Opravdu hororová výstava, ale skvělá, David Szalay
Nakonec jsme se zhédli Lesapána, na kterého jsme se s kamarádem těšili nejvíc, a i když má jen okolo dvaceti minut, ale byli jsme spokojení.
Všichni už popíjeli ve velice svižném tempu, zábava se pořád zlepšovala, až vedoucí Hororfestu svolal všechny do budovy, předal cenu tvůrcům Prach a broky a neformálně, ale velice přátelsky ukončil festival, pak jsme se šli všichni bavit a někteří ještě dokoukali poslední film Tucker & Dale vs. Zlo. Parodie hororu na konec, co víc si přát.
S kamarádem jsme se dál seznamovali s ostatními a skončili jsme asi v osm ráno.
Jelikož odvozový autobus odjížděl v deset hodin a my se probudili okolo jedné odpoledne, bylo nám jasné, že potřebujeme jiný způsob cesty domů. Naštěstí jsme v táboře potkali šéfa hororkempu, výborný hostitel a fajn člověk, který nám nabídl, že nás klidně doveze na nádraží. V tu chvíli se z jiné chatky vypotácela skupinka, se kterou jsme vydrželi koukat na filmy do rána už první den a nenechali nás v tom ani den poslední. Takže jsme se rozloučili, slíbili, že přijedeme příště, a odjeli směr Hradec, za odvoz děkujeme. A to že přijedeme příště, to je samozřejmost.
Z festivalu jsem nadšený ještě do teď, poznal jsem spoustu nových lidí, popovídal si s lidmi od filmu, pokecal s kamarádem, popil s novými přáteli a viděl spoustu skvělých hororů a nových filmů. Zkrátka tenhle hororový víkend se opravdu vyplatil. Výborně zvládnutý první ročník.
Jak rychle uletělo plátno, tak rychle uletěl i první Hororkemp, za rok se uvidíme
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
