Malá vzpomínka na velkého závodníka, odešel Monsieur Dakar Karel Loprais
Hluboce mě dnes zasáhla zpráva o úmrtí legendárního automobilového závodníka Karla Lopraise, kterého jsem si osobně nesmírně vážil. Šestinásobného vítěze dakarské rallye jsem měl možnost poznat hodně zblízka. Jako reportér jsem byl v roce 1998 součástí tatrováckého týmu na Rallye Paříž Dakar, kde Karel Loprais dosáhl svého čtvrtého vítězství mezi kamiony. Mluvilo se o tom, že to byl vůbec nejtěžší ročník slavné rallye. Pár týdnů po návratu z Dakaru mně Karel Loprais zahajoval v Plzni autorskou výstavu fotografií. A proto tato malá vzpomínka na velkého muže.
Vedle toho, že byl Karel Loprais skvělý automobilový závodník, byl také neskutečně vtipný vypravěč. Historky doslova sypal z rukávu. Po dojezdu etapy na africké rallye se vysoukal z kabiny svého kamionu, protáhl si záda a dal si s celým týmem panáka slivovice z vlastních zásob. Jak sám říkal, je třeba preventivně užívat moravský penicilin. Těch panáků skvělé slivovice, jejíž zásoby byly bezedné, jsme společně během večerů na africkém písku s celým týmem vypili požehnaně. A Karel nás všechny bavil svým vyprávěním. Ráno pak sedl s posádkou do své Tatry a všem to při etapě v závodu zase natřel.
Bylo také velmi zajímavé sledovat, že kdekoliv se během rallye Karel Loprais objevil, všude budil obrovský respekt i pozornost, všichni ho znali. Nejen další slavní závodníci, ale i mechanici, organizátoři rallye a samozřejmě i novináři z celého světa. Obrovský respekt z něj měli jeho největší tehdejší rivalové, ruský tým Kamaz. A pro všechny to už tenkrát byl prostě „Monsieur Dakar.“ Uctivě ho zdravil i Francouz Stéphane Peterhansel, který se pak stal nejúspěšnějším účastníkem Dakaru, když šestkrát vyhrál mezi motocykly a osmkrát mezi automobily.
Nikdy nezapomenu na to, když za mnou poslední večer před odletem ze Senegalu do Česka přišel Karel Loprais a osobně mi poděkoval za to, že jsem byl jako novinář součástí tatrováckého týmu. Řekl mi, že jsem mezi ty staré ostřílené závodníky a mechaniky skvěle zapadl a že se moc těší na moje fotografie. Slíbil mi, že přijede do Plzně s celým týmem na vernisáž mojí výstavy, a to také o několik týdnů později splnil. Na různých akcích jsme se pak potkávali i v dalších letech a pokaždé to bylo velmi příjemné setkání. Karle, díky za všechno!
Autor je šéfredaktorem Plzeňské Drbny.
