Počasí dnes3 °C, zítra2 °C
Čtvrtek 21. listopadu 2024  |  Svátek má Albert
Bez reklam

DRBNA HISTORIČKA: Hanácké Oxford. Střední Morava neměla jen úrodnou půdu, ale byla i centrem vzdělanosti

Málokomu je potřeba připomínat, že v Olomouci byla založena druhá nejstarší vysoká škola v českých zemích po Karlově univerzitě v Praze. Dnes je město díky této mimořádné univerzitní tradici trochu posměšně přezdíváno jako "Hanácké Oxford". V Olomouci však vznikl také první vědecký časopis na území Habsburské monarchie a možná někoho překvapí, že mimořádným centrem vzdělanosti byl v 16. století i sousední Přerov. Mimo jiné zde studoval jeden z největších učenců své doby.

S trochou nadsázky můžeme hledat prehistorii Hanáckého Oxfordu právě v Přerově. Na konci 15. století se zde etabloval sbor Jednoty bratrské a v jeho počátcích zde vznikla i škola, kterou později známe jako vyšší latinskou školu. Principiálně šlo o předchůdce gymnázií jež měla připravovat na univerzitní studia. Jelikož bratrská církev žádnou univerzitou nedisponovala, šlo o klíčové centrum vzdělanosti pro kněží této církve. O úrovni školy svědčí i to, že zde studovali přední čeští humanisté Jan Blahoslav a především Jan Amos Komenský.

Učitel národů na univerzitní titul nikdy nedosáhl i přes to, že studoval na německé protestantské univerzitě v Herbornu (jeden semestr pak ještě v Heidelbergu). Zisk titulu však znamenal zaplacení značného finančního obnosu a Komenský nebyl rozhodně jediným učencem, který si to nemohl finančně dovolit. Později se stal správcem a učitelem právě v Přerově a je možné říci, že se jednalo o jeho první pedagogickou štaci. Vzdělání z Přerova pak nebylo na překážku nabídce, aby se Komenský stal prvním rektorem vznikajícího Hardvardu. Kdyby věděl, že odmítl nabídku z budoucí nejprestižnější vědecké instituce světa, možná by překonal svůj strach z mořeplavby.

DRBNA HISTORIČKA: Bohatou historii má v Olomouci i káva. Historii nápoje zde psali Italové

Oblíbené popíjení kávy má svou bohatou historii. Svou kapitolu černý nápoj napsal i do dějin Olomouce. Neodmyslitelně je spojena s italskými přistěhovalci, kteří byli průkopníky v pití tohoto nápoje, což jim zůstalo dodnes. V Olomouci založil první...

Univerzitní Oxford byl založen v roce 1566 v Olomouci jako jezuitská akademie (1573 povýšena na univerzitu) a je o řadu let starší než například zmíněná univerzita v Herbornu založená 1584, kde studoval Komenský nebo Harvard (1636). Jedním z motivů založení univerzity byl právě boj s rozmáhající se reformací na Moravě přímo před očima biskupství v Olomouci. V zápase katolictví s protestanstvím hrály vzdělávací ústavy klíčovou roli a katolíkům neunikl dosah bratrských latinských škol v čele s tou přerovskou. Pražská univerzita při tom už od dob husitských válek nebyla v rukou katolíků, ale utrakvistů s tím, že se na ni s postupem času projevovaly další protestantské vlivy.

Jezuitská akademie, kde měli protestanti otevřené dveře, aby s nimi mohli jezuité nerušeně pracovat, nebyla zdaleka jedinou mimořádnou vzdělávací institucí ve městě. S příchodem osvícenství se stala Olomouc centrem nového intelektuálního proudu nejen v českých zemích, ale v celém Habsburském soustátí. Vznikla zde první učená společnost na tomto území, Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis. Tyto instituce neměly jen dlouhé názvy, ale byly centrem nového intelektuálního přístupu k poznání a odlišovaly se v řadě ohledů od univerzit ukotvených ve svých středověkých tradicích.

DRBNA HISTORIČKA: Olomoucký biskup Bruno byl obávaný válečník. Z Olomouce založil Ostravu a chtěl šéfovat i v Praze

Zásadním prvkem výjimečnosti Olomouce mezi ostatními městy bylo v historii zejména sídlo biskupství a později arcibiskupství. Olomoučtí biskupové však nebyli jen preláty, kteří se modlili zavření v katedrále v drahých oděvech. Drželi významné...

Olomoucká Societas incognitorum své prvenství držela jen krátce mezi lety 1746-1751, neb záhy zanikla, ale i tak zásadním způsobem utvářela středoevropskou vědu. Zejména díky prvnímu vědeckému časopisu v tomto prostoru, který vydávala. Žurnal Monatliche Auszüge alt- und neuer gelehrter Sachen (tj. Měsíční výtahy starších a novějších učeností) byl znám nejen v Praze, ale i ve Vídni, Vratislavi, Norimberku nebo Lipsku.

Dnes by se řeklo, že časopis neměl úplně zanedbatelný impact faktor. Hanácké Oxford, tak není jen pošklebek, ale tak trochu i ocenění historického přínosu regionu pro vědu ve střední Evropě.

DRBNA HISTORIČKA: Hlavní město Moravy? Dlouho jím byla Olomouc, pak přišel zlom

Přestože Olomouc patří k největším českým městům, aktuálně je šestým největším, oficiálně je jen jedním ze čtrnácti krajských měst. Od svých počátků však byla hlavním městem Moravy a druhým městem českých zemí po Praze. Slavná minulost však náhle...

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto poskytl Radim Červenka

Štítky historička, Haná, Oxford, univerzita, historie, Střední Morava, Přerov, Jan Amos Komenský, Olomouc, úrodnost, Herborn, Habsburská monarchie, Praha

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

DRBNA HISTORIČKA: Hanácké Oxford. Střední Morava neměla jen úrodnou půdu, ale byla i centrem vzdělanosti  |  Historička  |  Drbna  |  Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.