DRBNA HISTORIČKA: Starobylý Uničov a jeho legenda. Historie se nejspíš trochu překroutila

Autoři | Foto poskytl Radim Červenka

S historií Uničova na Olomoucku je spojena pověst o záchraně města před husitským útokem z rukou Panny Marie. Na počest tohoto zázraku se ve městě uchytila unikátní tradice uctívání svíce. Tradic spojených s pověrečnou zbožností je křesťanství plné, uničovská svíce však zajímavým způsobem vypovídá o roli husitství v lidové paměti.

Wachsstockfest nebo svátek voskové svíce není jediným unikátem spojeným s historií města na sever od Olomouce. Uničov je totiž spjat s nejstarší dochovanou městskou listinou v českých dějinách vydanou Přemyslem Otakarem I. z roku 1223. Ta potvrzuje založení města z roku 1213 německým lokátorem Theodorichem.

Ačkoliv na místě dnešního Uničova leželo nejspíše hradiště už v časech Velké Moravy, za vznikem města stáli právě němečtí kolonizátoři.

Jak napovídá výše uvedený název zmíněné slavnosti, právě s německými obyvateli města má leccos společného. Uničov ve středověku nebyl čistě německým městem, ovšem právě potomci kolonistů ze sousední země patřili k bohatší společenské vrstvě tehdejší městské společnosti.

Do střetu se oba národy dostaly s vypuknutím husitské revoluce. Pověst o voskové svíci se váže právě k husitskému období. V roce 1424 měl být husity Uničov obležen a místní se ve strachu z jejich nemilosrdného drancování obrátili k modlitbám, kdy slíbili za záchranu před “heretiky” obětovat Panně Marii svíci dlouhou jako městské hradby. Bible sice v řadě pasáží zapovídá uctívání nejrůznějších model, ovšem toto pravidlo se ve středověkém křesťanství příliš neujalo.

DRBNA HISTORIČKA: Karel Amerling byl olomoucký lékař a profesor, který zachránil Edvarda Beneše

S počátky lékařské fakulty na obnovené Univerzitě Palackého v Olomouci je jednoznačně spjato jméno jejího prvního univerzitního profesora, kterým byl lékař původem z Prahy, Karel Amerling. Jeho život provází řada kuriozit a také neobvyklých...

Tak hovoří o kořenech místní svíčkové tradice pověst. 17. srpna 1924 se například slavila s mimořádnou pompou jelikož šlo o 500. výročí od zmíněné události. Jenže skutečné kořeny svátku jsou dost možná někde jinde.

Slavnost se ve městě slaví pravděpodobně od konce 15. století a podle nejstarší zmínky nemá připomínat záchranu před husity, ale před uherskými vojsky Matyáše Korvína, které táhly Moravou v 60. letech 15. století a které bojovaly naopak s “husitským králem” Jiřím z Poděbrad. Jelikož Matyášovi vojáci nemohli město dobít, rozhodli se ho zapálit, jakási Kordula při tom spatřila Pannu Marii, jak město zahalila svým pláštěm a před ohněm uchránila.

Tak vysvětluje zvyk obětovat voskovou svíci listina Františka kardinála Ditrichštejna z roku 1629, nejstarší doklad o místní tradici. Husité tentokrát nehráli ústřední part.

DRBNA HISTORIČKA: Monumentální kostel na Hané, za dominantou Dubu nad Moravou stojí zázrak

Je vidět už z dálky během cest po okolních silnicích automobilem, na kole nebo jinak. Je dominantou neveliké vesnice, ale podobně monumentální stavbu nenajdeme ve většině historických měst.

Wachsstockenfest se s vysídlením německého obyvatelstva po 2. světové válce z města vytratil a až se svobodnými poměry se sem vrátil. Komunistický režim církevním akcím moc nepřál, ale situace z 20. století napovídá, že svátek byl spojen do značné míry s uničovskými Němci. Ti rozhodně nepovažovali husitství za vrcholné vzepětí národa, na rozdíl o Čechů. Možná i proto se smyšlená legenda o původu tradice v časech české náboženské reformace ujala.

Husitská éra v Uničově však byla natolik turbulentní, že nám situaci jen těžko objasní. Město zpočátku revoluce ovládal Albrecht Habsburský, hlavní spojenec Zikmunda Lucemburského, aby ho záhy dobyl Zikmund Korybutovič z Litvy, jenž neúspěšně usiloval o zisk české královské koruny z rukou husitů. Jindy zase Uničov stál pevně v katolické alianci trojměstí Uničov, Litovel, Olomouc, jenž si vydržovala několikatisícové vojsko.

Legendy a pověsti zkrátka mnohdy nevypovídají mnoho o skutečné minulosti, ale spíše o tom, k čemu všemu se dá historie využít.

DRBNA HISTORIČKA: Jeden z největších myslitelů 20. století psal své dílo v Olomouci, žid Ludwig Wittgenstein chodil do školy s Hitlerem

Wittgensteinova ulice se v Olomouci táhne od křižovatky u atletického stadionu až po kruhový objezd za dvěma rameny řeky Moravy, kde pokračuje jako Tovární ulice. Jméno má po jednom z nejvýznamnějších myslitelů 20. století, který zde byl na vojně.

Hodnocení článku

Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?

Štítky historie, historička, Uničov, svíčka, Olomoucký kraj, tradice, historie, svátek, Olomouc, Panna Marie

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.

Pošli tip na kulturní akci

Publikace zaslané kulturní či sportovní akce není garantována a vždy o publikaci rozhoduje redakce.
Zasláním tipu do redakce zároveň deklaruji, že mám svolení s užitím fotografie.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Odesláním formuláře souhlasím s obchodními podmínkami, etickým kodexem a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

O jaký newsletter máte zájem?

Vyber jednu, nebo více možností a my se postaráme o to, aby do emailu přišly jen zprávy, které tě zajímají.

Napište první písmeno abecedy.