Drtivá většina z nás ví, že v Olomouci existuje ulice Vejdovského. Určitě méně lidí ale ví, kdo to byl Václav Vejdovský, a co měl společného s Olomoucí. Ponořte se na chvíli do příběhu muže, který zasvětil lékařství celý svůj život.
Profesor očního lékařství a přednosta oční kliniky olomoucké fakultní nemocnice Václav Vejdovský vystudoval Lékařskou fakultu Karlovy univerzity v Praze. Od konce roku 1919 působil jeden rok jako externí lékař dětské nemocnice a nemocnice Necker v Paříži. V následujících letech vykonal ještě řadu zahraničních stáží (Německo, Švýcarsko, Itálie). Do Olomouce přestoupil z oční kliniky při Masarykově univerzitě v Brně, kde od roku 1921 pracoval na pozici asistenta u profesora Slavíka.
Úroveň olomoucké oftalmologie byla díky předchozímu působení rakouského profesora Eduarda Konráda Zirma v letech 1892–1928 velmi vysoká. Zirm provedl v roce 1905 jako první na světě úspěšnou transplantaci oční rohovky. Jeho nástupcem se na postu primáře očního oddělení Zemské nemocnice v Olomouci stal právě Václav Vejdovský. V roce 1930 se v oboru očního lékařství habilitoval a býval nadále častým hostem na zahraničních klinikách. V únoru 1946 byl pověřen přednáškami z očního lékařství na obnovené Univerzitě Palackého. V té době již patřil ke světově uznávaným kapacitám ve svém oboru. V roce 1948 byl jmenován řádným profesorem a přednostou oční kliniky Univerzity Palackého, zároveň byl zvolen prvním děkanem Lékařské fakulty téže univerzity. Tento post zastával ještě v letech 1954–1958. Kromě svých odborných znalostí proslul Vejdovský svým laskavým přístupem k pacientům a obětavostí. Ta se projevila i v jeho angažovanosti při vzniku základní školy pro slabozraké děti v Litovli.
Během své kariéry provedl Vejdovský více než 17 tisíc operací; jako první na světě provedl rekonstrukci slzného kanálku ústní sliznicí; patřil k zakladatelům Československé oftalmologické společnosti.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
