I poblíž historického centra Olomouce se kolemjdoucím občas naskytne nevšedně detailní podívaná na Měsíc a další vzdálené objekty vesmírné oblohy. Přímo ve městě totiž své dalekohledy a znalosti nabízí lidem hvězdář v ulicích Michal Štipl. I v silně osvětleném prostředí je toho totiž při správně zacíleném pohledu vzhůru mnoho k vidění. Pokud tedy přeje počasí.
Krátce před soumrakem vytahuje Michal Štipl z auta rozměrné hvězdářské dalekohledy a rozmisťuje své pracovní nástroje na chodníku u olomoucké tržnice. Kolem procházejí lidé a zvědavě zkoumají, o co se jedná. Nadšený hvězdář u některých mírní ostych a brzy už je první přístroj nasměrovaný na Měsíc i druhý namířený na Jupiter obsazený. „Je to můj koníček a nově i moje živnost. Dělám to, abych popularizoval astronomii, stoupnout si do ulic s dalekohledem a cpát to kolemjdoucím až pod nos, to je pro mě taková nejpřívětivější forma,“ směje se Štipl a pokračuje: „Každý by měl ty nádherné pohledy alespoň jednou vidět. Třeba Měsíc bereme trochu jako samozřejmost, ale když se na něj člověk podívá v dalekohledu a zjistí, jak doopravdy vypadá, tak to třeba trochu pozmění způsob, jakým se na oblohu dívá,“ míní mladík, který s dalekohledy vyráží nejen do ulic Olomouce, ale také na speciální pozorování podle domluvy se zájemci o nevšední zkušenost a poznání.
O možnosti pozorovat objekty na obloze přímo z rušných partií hanácké metropole informuje s ohledem na proměnlivost počasí několik hodin předem na sociálních sítích. A tak někteří pozorovatelé nejdou kolem náhodou. „Jedeme z kroužku, viděla jsem to na Facebooku, tak říkám: ‚Hurá, stíháme ho.‘ Moc děkujeme,“ prohlásí maminka zvídavého chlapce, který se zaujetím nahlíží do zrcadlového dalekohledu. Další lidé se o chvíli později osobně přesvědčují, že ani světelný smog ve městě není pro vizuální zkoumání nejjasnějších objektů překážkou.
Středa, 31. ledna 2024, 14:57
Slatinický da Vinici. Takovou přezdívku má Otakar Bezděk ze Slatinic na Olomoucku, který ve svém volném čase opravuje památky v obci. V minulosti to byla například křížová cesta okolo kostela nebo původní betonová socha sokola z místní sokolovny.
Na neobvyklé podnikání spojené s pozorováním vesmírných objektů se Michal Štipl podle svých slov připravoval delší čas, poté již padlo rozhodnutí skončit v práci a pustit se do nové životní etapy. „Seděl jsem léta v kanclu a přestalo mě to bavit. Tak jsem přemýšlel, co bych mohl dělat jiného. Tak jsem vyměnil kancelář za vesmír. Od vysoké školy je pozorování oblohy můj koníček, v této oblasti jsem našel určitou díru na trhu a začal jsem se tomu věnovat. Přišel jsem s nápadem rok a půl zpátky, kdy jsem ukončil pracovní poměr v patentové kanceláři. Nastoupil jsem ještě do další práce, kde jsem byl také u počítače a mezitím jsem rozvíjel koncept, kterému se nyní od března věnuji naplno,“ prozradil devětadvacetiletý hvězdář z Hané.
Toho nyní v nové práci těší chvíle, kdy zprostředkuje lidem úžas při pozorování večerní oblohy, který doplňuje o zajímavé informace. „Baví mě to. Lidé zjistí, že na Měsíci jsou opravdu krátery a že na Jupiteru je velká rudá skvrna, kterou se honosí. Hlavně u dětí je krásný zájem, pak střílí jednu otázku za druhou, které jsou náročnější než státnice z fyziky,“ usmívá se Michal.
Pro své akce a školení zainvestoval do čtveřice zrcadlových dalekohledů, se kterými vyráží na soukromá pozorování či besedy ve školách. Sledování objektů na obloze může být i programem na teambuildingové akce anebo svatby. „Nabízím i zážitkové pozorování, třeba pro menší skupinky lidí, v lokalitách dál od města, kde už jdou krásně vidět hvězdokupy, galaxie, mlhoviny a vše, co je na vesmíru krásné. Dalekohledy i prodávám, a to tak, jak si myslím, že by se měly prodávat. Jen ty, co za to opravdu stojí a nemusí to být nutně otázka desetitisíců. Dají se pořídit za mnohem přijatelnější peníze a vidět s nimi spousta pozoruhodných věcí,“ míní Štipl a vyzdvihuje i současné možnosti mobilních astronomických aplikací. Mezi svými oblíbenými zmiňuje například bezplatný program s názvem Stellarium.
Pátek, 6. října 2023, 15:14
Ve Šternberku už je několik let jako doma a nyní bude jednu z budov nedaleko Hlavního náměstí zdobit jeho dílo. Francouzský výtvarník Vincent Chignier bydlí a tvoří v malém městě na Olomoucku. V mládí mu učarovalo pouliční umění, přes truhlařinu a...
Klíčovým faktorem pro úspěšné sledování noční oblohy ovšem nejsou moderní digitální řešení, ale spíše trpělivost a také odpovídající oblečení, podcenění chladných nocí může zážitek výrazně zkomplikovat. „I na jaře jsou ještě někdy potřeba teplé ponožky, podvlíkačky, čepice a rukavice. Když stojí člověk na místě a čeká, tak hodně rychle prochladne. A důležité je i štěstí na dobrou viditelnost. Když si pořídíte nový dalekohled, tak je asi bohužel v ústavě zaneseno, že musí být minimálně dva týdny škaredě, než se s novým přístrojem budete moct na něco podívat,“ přidává s trochou nadsázky vypozorovaný zákon schválnosti Michal Štipl, který nejraději probádává podobu jediné známé přirozené družice planety Země. „Měsíc vypadá každý den trošičku jinak. Pokaždé je jinak osvícený, každý den jdou vidět jiné krátery, moře, skály a podobně. Sám jsem za těch osm let ještě neviděl měsíc tak, jak bych chtěl. Pořád je na co koukat,“ dodává.
Absolvent brněnské Masarykovy univerzity se dívá i do budoucnosti, jedním z plánů je také pořízení takzvaného H-alfa dalekohledu, který se používá pro pozorování Slunce. „Z celého světelného slunečního spektra si dalekohled vezme pouze jednu vlnovou délku – H-alfa, tedy přibližně 650 nanometrů. Tím se dají při dobrém nastavení pozorovat protuberance a erupce na Slunci a další povrchové útvary. I s tímto dalekohledem pak plánuji stoupnout si do ulic, bude to zajímavá podívaná,“ naznačil mladý hvězdář.
Unikátní zážitky podle něj poskytuje nadšencům pro astronomii kontinent na opačné straně planety Země. Je tak i pro Michala vysněnou pozorovací destinací. „Strašně rád bych chtěl vyrazit na jižní polokouli. Ne, že by ta naše byla špatná, ale je tam daleko víc zajímavějších objektů. Například je zde možné pozorovat Velké Magellanovo mračno, což je soustava tří interagujících galaxií. V Austrálii uprostřed pouště můžete vidět na vlastní oči velký oblak, který je větší než celý měsíc v úplňku, což je úžasná podívaná. Chtěl bych vyrazit na tato místa stovky kilometrů od civilizace, i když je jasné, že jakmile bych tam přijel, tak by bylo zataženo. No musel bych tam být aspoň měsíc a vychytat ty dva dny, kdy by bylo hezky,“ s úsměvem uzavírá olomoucký průvodce noční oblohou.
Foto Stanislav Heloňa
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
