V Přerově se necítí bezpečně 84 procent lidí, kteří se zapojili do projektu takzvané pocitové mapy. Mapu strachu ovládla podle průzkumu především čtvrť před nádražím, lidé se však začali bát i v lokalitě na Velké Dlážce. Obavu mají respondenti především z Romů, nepřizpůsobivých obyvatel, ale i narkomanů. Do dotazníku se zapojilo přes tisíc lidí, informovala mluvčí radnice Lenka Chalupová. V Olomouckém kraji se do projektu zapojila i další města.
V Přerově dotazníky vyplnilo 1436 občanů, z nichž však zpracovatelé průzkumu z katedry geografie Univerzity Palackého museli 358 vyřadit. "Na otázku, zda pociťují v Přerově strach z kriminality, odpovědělo ano nebo spíše ano 86 procent žen a stejné procento mužů. Strach z kriminality přitom mají nejméně lidé nad 65 let," uvedla mluvčí. Podle jednoho z tvůrců projektu Petra Šimáčka je to však tím, že senioři strachu předcházejí a většinou zbytečně neriskují.
V mapě lidé nejčastěji označili jako nejobávanější místo sociálně vyloučenou lokalitu v přednádražní čtvrti, konkrétně ulice Škodova, Husova či Kojetínská, která je problematická již řadu let. Nyní k nim přibyla ještě Velká Dlážka. "V průzkumu se evidentně promítly loňské protesty starousedlíků z této části Přerova, kteří si stěžovali na to, že se do jejich domů nastěhovali nepřizpůsobiví lidé, kteří je obtěžují i ohrožují. Jednalo se o takzvanou hokejku a vedlejší dům v Jilemnického ulici," uvedl náměstek primátora Petr Kouba (ODS). Do mapy strachu se naopak nedostala místní část Předmostí.
Řešení problémů obyvatelé města viděli v častější přítomnost policistů v ulicích, v omezení počtu ubytoven či heren, v systematičtější práci s rizikovou mládeží a ve větším pokrytí Přerova kamerovým systémem. Mezi návrhy se vyskytla i vyhláška o zákazu konzumace alkoholu na veřejnosti či rozšíření bezdoplatkové zóny, což se městu v těchto dnech podařilo. Od poloviny června bude zahrnovat kromě dosavadních šesti ulic v okolí nádraží i zónu v centru Přerova.
Dotazník je součástí projektu, který v jednotlivých městech kraje realizuje katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s krajským úřadem. Do projektu se zapojily například také Hranice na Přerovsku, obdobným způsobem mapovaly pocity obyvatel již dříve Olomouc, Šumperk či Jeseník.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
