V Býčí skále je asi pohřbena vládnoucí elita z období před naším letopočtem
Zřejmě několik generací tehdejší vládnoucí elity bylo pohřbeno v Býčí skále na Blanensku, která v šestém a pátém století před naším letopočtem sloužila k ukládání těl zemřelých. Vyplývá to z revizního výzkumu této lokality, na kterém se podíleli archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí. Novinářům to dnes sdělil mluvčí UP Egon Havrlant. První předběžné výsledky výzkumu archeologové představí v září na konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku.
"Mrtví velmožové a velmožky byli s pohřební výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Identifikovali jsme nedávno i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období," uvedl vedoucí výzkumu Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Cílem výzkumu vědců z několika českých univerzit bylo znovu probádat lokalitu Býčí skály, kterou v roce 1872 zkoumal Heinrich Wankel. Kromě nálezů úlomků keramiky, dřevěných vozů s kovovými ozdobami, šperků a zbraní přinesl výzkum postupně nové a často také zásadní poznatky.
"Po Wankelově výzkumu zůstala řada otázek. Donedávna se například myslelo, že ostatky lidí a předmětů ležely pod zemí v černé vrstvě, která vznikla hořením. Teď vše ale nasvědčuje tomu, že šlo o přirozený proces tlení. Nám se totiž podařilo pod betonovou podlahou jeskyně najít ve čtyřech sondách neporušenou původní vrstvu a zrekonstruovat dávnou podobu jeskyně," podotkl Golec.
Způsob ukládání mrtvých těl v místě, kudy protéká podzemní potok při velkých povodních, je podle podle odborníků naprosto unikátní. "Prostory v Býčí skále místy zaplavovala a dodnes tu a tam zaplavuje voda. Nikdy jsme se s podobným ukládáním mrtvých do povodňového řečiště nesetkali. V Evropě není známé," upozornil Golec.
Archeologové se domnívají, že tento způsob pohřbívání byl zvolen záměrně a jednalo se o symbolický akt. "Naši předkové věřili, že pod zemí mrtvý patří bohu či bohům a jiným bytostem a že hříchy z pozemského světa odplaví voda. Tehdejší elity se rády stavěly mezi lidi a bohy, což je nesmírně zajímavá věc. Nabízí se zde očistná úloha vody. Bude úkolem dalšího teoretického výzkumu nejen tato, ale všechna terénní data správně interpretovat," dodal Golec.
