Archeologové odkryli dvě starobylá sídliště na Prostějovsku. Našli i kostru kováře či hutníka

Lokalitou se archeologové zabývali od konce července do poloviny října, terenní výzkum přinesly důkazy o dvou etapách dosud neznámého osídlení oblasti. „V prvním případě jde o sídliště ze střední doby laténské, k jehož existenci můžeme vztáhnout i známé keltské pohřebiště narušené při budování železniční trati již v roce 1882. Z výplní několika prozkoumaných polozahloubených chat byla získána nejen kolekce keramiky nebo zvířecích kostí, ale kupříkladu i na dvě poloviny rozlomený švartnový náramek či drobná keltská mince,“ přiblížil archeolog Pavel Fojtík z Ústavu archeologické památkové péče Brno a doplnil: „Archeologicky velmi cennými jsou fragmenty keltské nádoby s unikátní vhloubenou výzdobou, která poukazuje na kontakty směrem k severu, do oblasti takzvané przeworské kultury.“

Během záchranného výzkumu odkryli a zdokumentovali archeologové také osadu z raného středověku. Ta pravděpodobně vznikla v devátém století našeho letopočtu, lidé zde žili až do jedenáctého století. „Mezi nejzajímavější nálezy patří baterie železářských pecí ze druhé poloviny 10. století či zásobní jáma na obilí, která vydala kolekci keramiky, zvířecích kostí nebo trosek mazanicové pražnice, což zařízení k dosoušení obilí a také drobný stříbrný peníz takzvaný obol,“ přiblížil vzácné objevy Pavel Fojtík.

Jako vysoce neobvyklý nález hodnotí archeologové hrob s kosterními ostatky dospělého muže. „Předběžné antropologické posouzení skeletu poukazuje nejen na kvalitní výživu, ale i na těžkou práci projevující se místy až extrémními svalovými úpony například na prstech rukou. V kontextu prokazatelné ekonomické orientace osady na železářskou výrobu můžeme hovořit o možném pohřbu hutníka nebo kováře, což se pokusí prokázat započaté antropologické a chemické expertízy,“ uvedl k dalšímu zkoumání kostry z Čelechovic archeolog Fojtík.