Nová generace luštěnin: v mezinárodním týmu šlechtitelů působí i vědci z Univerzity Palackého
S cílem navýšit zastoupení luštěnin v evropském zemědělství se zaměřují odborníci na šlechtění těchto rostlin přinášející lepší odolnost, nutriční vlastnosti i výnos. Do bádání mezinárodního týmu projektu Legume Generation se zapojili také vědci z Katedry Biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Olomouc.
Na projektu Legume Generation zařazeného do programu Evropské unie Horizont bude až do roku 2028 spolupracovat 32 partnerů ze 16 zemí, do mezinárodního týmu se zařadili i výzkumníci z Univerzity Palackého. Vědci se zaměří na šlechtění sóji, hrachu, fazolu, bobu, čočky a jetele, finanční podpora záměru činí 7 milionů eur.
Podle odborníků jsou luštěniny oproti obilninám méně náročné na spotřebu dusíkatých hnojiv. Ačkoliv má pěstování luštěnin řadu výhod pro zemědělce i spotřebitele, zabírají v Evropě pouze dvě až tři procenta osevních ploch. „Částečně je to způsobeno tím, že investice do šlechtění byly dosud minimální. Konsorcium Legume Generation se to nyní snaží změnit,“ uvedla na webu olomoucké univerzity Mária Škrabišová, která na katedře biochemie PřF UP vede výzkumnou skupinu zaměřenou na genomiku luštěnin.
Mezinárodní skupinu tvoří šest inovačních komunit, které se zaměřují na konkrétní druhy luskovin. To by mělo přinést přesnější a rychlejší šlechtění. Výzkumná skupina z Univerzity Palackého má s genomikou sóji bohaté zkušenosti díky dlouhodobé spolupráci s odborníky z USA. „Doposud jsme jako model pro analýzu genomických dat používali sóju a naše strategie aplikované genomiky se ukázala být pro zefektivnění šlechtění zásadní. Strategii jsme úspěšně testovali i na jiných plodinách, jako je rýže nebo bavlna. Chceme proto v rámci projektu Legume Generation vedle sóji podpořit i ostatní luštěniny určené pro pěstování v Evropě,“ doplnila vědkyně.
Nová generace luskovin se má lépe adaptovat na měnící se podnebí a zároveň nabídnout udržitelný a vyšší výnos bez tak výrazné závislosti na dusíkatých hnojivech. Důležitým aspektem je také zaměření na větší rozmanitost rostlinné výroby. „Zvýšení produkce luštěnin na zrno pro potravinářské účely zároveň dobře koresponduje s rostoucí poptávkou po potravinách bohatých na rostlinné bílkoviny,“ upozornila Škrabišová.
Odborníci současně zdůrazňují i téma značné spotřeby potravin živočišného původu, s čímž souvisí pěstování značného množství obilovin pro krmení hospodářských zvířat. Část polí by přitom podle vědců mohla být při vyšší konzumaci rostlinných bílkovin využita jinak, například k obnově ekosystémů. „Bílkoviny obsahují asi 16 procent dusíku, ale většina tohoto chemického prvku se ztrácí v životním prostředí, když se bílkoviny používají ke krmení zvířat. Náhrada živočišných bílkovin rostlinnými je tak logickým řešením nejednoho problému,“ dodala Mária Škrabišová pro Žurnál Univerzity Palackého.
