Voják z Majetína používal zuby k otevírání nábojů. Olomoučtí archeologové přišli s unikátním zjištěním
Vědci z Archeologického centra Olomouc několik let zkoumali kosterní pozůstatky vojáka žijícího v první polovině 19. století, jehož kostru našli při výzkumu v Majetíně na Olomoucku v roce 2012. Analýza odhalila, že voják používal zuby k otevírání prachových nábojů. Tento fyzický důkaz představuje unikátní zjištění v rámci výzkumu vojenské historie.
„Zkoumali jsme kostru muže s odhadem dožitého věku mezi 30 až 50 lety, vysokého asi 174 centimetrů, která nesla několik traumat. Například jeho tři řezáky nesly netypické poškození, které jsme podrobněji analyzovali. Muž zemřel na přelomu 18. a 19. století,“ uvedl antropolog Lukáš Šín, který celou studii vedl.
Nezvyklé poškození zubů přivedlo vědce k historickým pramenům, které ukázaly, že vojáci do první poloviny 19. století používali k otevírání prachových nábojů zuby. „Voják si opakovanou činností zuby oslabil a následkem tohoto stresu mohlo dojít i ke zlomení korunek zubů,“ popsal Šín. Podobné poškození chrupu zaznamenal v roce 2012 i belgický archeolog Dominique Bosquet při výzkumu v prostoru bojiště Waterloo. Výsledky tohoto výzkumu ale zatím nebyly publikovány a proto je voják z Majetína jedinečným případem.
Přítomnost střelného prachu v ústech vojáka doložila i chemická analýza zubního kamene, která odhalila vysoké množství síry. „Síra ze střelného prachu nejenže kontaminovala zubní dutinu spolu se zubním kamenem, ale také přispěla k odhalení zubního lůžka a vzniku zánětu dásní,“ vysvětlil Šín. Dalším důkazem náročného života vojáků je opotřebení bederních obratlů, které pravděpodobně vzniklo při dlouhých vojenských pochodech.
„Jedná se o unikátní objev, který nám poskytuje první fyzický důkaz o vojenské praxi otevírání nábojů zuby a její důsledky na zubní aparát vojáků. Ojedinělé trauma nám umožnilo odhalit profesi muže pohřbeného v Majetíně,“ uzavřel hodnocení výsledků zkoumání Šín.
