Archeologové objevili při záchranném výzkumu v olomoucké ulici Vídeňská systém barokních naslouchacích a minových chodeb. Ty byly podle odborníků budovány během 18. století. Celou oblast památkáři zkoumali kvůli plánované stavbě.

V souvislosti s modernizací železniční trati mezi Brnem a Přerovem se pracovníci brněnského Ústavu archeologické památkové péče zaměřili na okolí obce Víceměřice na Prostějovsku. Na třech vytipovaných lokalitách archeologové našli pozůstatky sídliště germánských kmenů z prvního století nebo pohřebiště z mladší doby železné.

V oblasti, kterou by měla vést vysokorychlostní trať Moravská brána, proběhne archeologický výzkum. Pro Státní správu železnic (SŽ) ho provede konsorcium společnosti Archaia Brno a Národního památkového ústavu. Výzkum by měl skončit příští rok v létě.

Vědci z Archeologického centra Olomouc několik let zkoumali kosterní pozůstatky vojáka žijícího v první polovině 19. století, jehož kostru našli při výzkumu v Majetíně na Olomoucku v roce 2012. Analýza odhalila, že voják používal zuby k otevírání prachových nábojů. Tento fyzický důkaz představuje unikátní zjištění v rámci výzkumu vojenské historie.

V Dluhonicích na Přerovsku odkryli archeologové rozsáhlé žárové pohřebiště, hroby z období Velkomoravské říše a sídliště zemědělců z 5. tisíciletí před naším letopočtem. Místo začali vědci zkoumat kvůli přípravě stavby silnice. Všechny nálezy z Dluhonic byly odvezeny do laboratoří olomouckého Archeologického centra.

Archeologové v Nové Dědině u Uničova na Olomoucku odkryli pozůstatky sídliště, které obývali nejstarší zemědělci z mladší doby kamenné. Před 7000 lety se pravěcí lidé usadili v oblasti s úrodnou půdou vhodnou pro zemědělský způsob života. Sídliště postavili na mírné vyvýšenině nad řekou Oskavou.

Příslušníci některých kultur z minulosti promyšleně rozmísťovali své hroby v území, které obývali, zřejmě proto, aby měli pomyslnou vizuální kontrolu nad krajinou svých předků. Svědčí o tom poslední vykopávky archeologů u Dobromilic na Prostějovsku.

Na stopy pohlavní nemoci syfilis, která se pandemicky šířila Evropou od konce 15. století, narazili archeologové při analýze zdeformovaných kosterních pozůstatků z hrobu odkrytého na nádvoří olomoucké filozofické fakulty.

Jak hluboká byla studna, která před více než sto lety zásobovala vodou domy na Horním náměstí? A je nádrž pouze zakrytá, nebo zasypaná?