Modernizace trati přivedla archeology do Víceměřic. Objevili pohřebiště i pravěkou keramiku
V souvislosti s modernizací železniční trati mezi Brnem a Přerovem se pracovníci brněnského Ústavu archeologické památkové péče zaměřili na okolí obce Víceměřice na Prostějovsku. Na třech vytipovaných lokalitách archeologové našli pozůstatky sídliště germánských kmenů z prvního století nebo pohřebiště z mladší doby železné.
V rámci rozsáhlé modernizace železniční trati mezi Přerovem a Brnem se archeologové zaměřili na oblast Víceměřic na Prostějovsku. „Predikčním modelem, skládajícím se z pokladů dostupných v archivech, leteckého snímkování nebo použitím detektory kovů, byly vytipovány celkem 3 lokality s vysokou pravděpodobností výskytu archeologických objektů a situací,“ vysvětlil archeolog Miroslav Popelka.
V jedné z lokalit bylo identifikováno několik archeologických nálezů. Jedním z nich bylo také sídliště z doby římské z prvních století našeho letopočtu, kdy na území Moravy sídlily germánské kmeny. „Prozkoumány byly dvě residenční stavby kůlové konstrukce, respektive chaty s podlahou částečně zapuštěnou pod úroveň terénu. V jejich výplni se objevilo poměrně bohaté množství materiálu, zlomků zvířecích kostí, ale také drobných předmětů, jako jsou kostěná šídla či spony oděvů,“ dodal Popelka.
Výšenou pozornost archeologové věnovali také pohřebišti z mladší doby železné. „Pohřebiště je birituální, objevují se zde hroby kostrové i žárové,“ vysvětlil archeolog. V jednom z hrobů objevili odborníci dokonce i kombinaci obou těchto pohřebních praktik.
„Výzkum probíhá také v lokalitě č. 3, v trati „Obecnice“ na rozhraní katastrů Víceměřic a Němčic nad Hanou, mezi stávající železniční tratí a silnicí,“ dodal Popelka. Tam dokázali archeologové identifikovat několik desítek sídlištních objektů. „Objevují se zde kamenné nástroje, lidově označované jako „pazourky“, kamenné sekerky a poměrně široké spektrum keramiky náležející lengyelské kultuře,“ uzavřel archeolog.
