Olomoučtí vědci bojují s varroázou. Včelařům pomůže i mobilní aplikace
Varroáza dlouhodobě patří k hlavním příčinám úhynu včelstev. Vědci z Přírodovědecké fakulty olomoucké Univerzity Palackého začali proto před několika lety vyvíjet nové metody diagnostiky a kontroly této nemoci. Jejich výsledky teď pomůžou včelařům i státní správě.
"Náš projekt je v počáteční fázi. Vznikl v reakci na výzvu ministerstva zemědělství, které si vyžádalo odborný návrh, jak zastaralý systém vyšetřování varroázy v chovech včel modernizovat a nahradit. Náš tým navrhl inovativní řešení, které propojuje biologický výzkum, moderní technologie, komunikaci vědy a přímou spolupráci s včelaři," uvedl Jiří Danihilík z katedry biochemie olomoucké univerzity.
Dosud probíhal monitoring varroázy v zimě, tedy v období, které není nejvhodnější. Nový koncept počítá s kontrolou po celý rok a chovatelé k tomu budou moci využívat i chytré telefony. S diagnostikou přímo v terénu totiž pomůže speciálně vyvinutá aplikace. Díky ní vědci získají poznatky o vývoji choroby v letech s odlišným průběhem počasí. K tomu pomůžou také údaje z družic.
Při projektu pomáhalo olomouckým odborníkům také zapojení Přírodovědecké fakulty UP do mezinárodního monitoringu COLOSS. Zdejší tým sbírá data o úhynech včelstev, způsobech léčení a dalších symptomech od roku 2014. Díky tomu vznikla rozsáhlá databáze, kterou vědci podrobí detailní analýze. "Podílet se na ní budou kolegové z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky. Cílem je přesněji identifikovat faktory, které zdravotní stav včel ovlivňují, a současně určit vhodné strategie pro chov včelstev," doplnil Danihilík.
Součástí projektu jsou také workshopy, konference i praktické návody k ochraně včelstev. "Klíčová bude spolupráce s praxí. Včelaři nám totiž budou poskytovat vzorky i terénní data a zároveň získají přístup k aktuálním vědeckým poznatkům. Máme ambici vytvořit moderní a datově podložený systém monitoringu varroázy, který nahradí desítky let používaný model a bude více odpovídat realitě současné krajiny i měnících se podmínek," uzavřel Danihilík.
V Česku je evidováno zhruba 700 tisíc včelstev. Vědci z Univerzity Palackého zjistili, že k rozsáhlé úhyny se opakují v průměru jednou za dva až tři roky. Například zimní sezónu 2024/2025 v Česku nepřežila čtvrtina včelstev, což byl nejhorší výsledek za posledních 12 let. Velký úhyn souvisel právě s varroázou.
