Vědci objevili nový druh brouka z doby dinosaurů. Pomohla i olomoucká univerzita

Nově popsaného brouka pojmenovali vědci Icaroramus perisi. „Objevený fosilní brouk je pozoruhodný tím, že spojuje dva způsoby komunikace, které jsou u dnešních světlušek a jejich příbuzných klíčové. Jsou to chemické signály a světlo. Díky výjimečnému zachování v jantaru můžeme studovat tak neobvyklou kombinaci znaků v hluboké evoluční minulosti,“ vysvětlil Yan-Da Li, hlavní autor studie.

Nový druh brouka objevili vědci v barmském jantaru. Ten uchovává i mimořádně jemné anatomické detaily miliony let starého hmyzu. Díky tomu mohli odborníci zkoumat i tykadla nového brouka, která mají 12 článků a na většině z nich hned dva páry dlouhých výběžků. Takováto stavby tykadel nebyla dosud u jiného druhu známá.

„U dnešních světlušek a příbuzných skupin často vidíme úzkou souvislost mezi tvarem tykadel a způsobem komunikace. Samci druhů, které spoléhají na feromony, mívají složitě větvená tykadla schopná zachytit i velmi slabé chemické signály. U Icaroramus perisi je tato specializace dovedena do zcela mimořádné podoby,“ doplnil Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP, který se na výzkumu také podílel.

Brouk měl také na zadečku strukturu, kterou vědci považují za světelný orgán. To ale nemusí znamenat, že by světlo používal k námluvám, jako dnešní světlušky. Podle autorů studie mohlo světlo fungovat spíše jako varovný signál pro predátory. „Nález ukazuje, že evoluce bioluminiscence nebyla jednoduchým příběhem vedoucím přímo k dnešním světluškám. Světlo mohlo v rané evoluci této skupiny sloužit především jako varovný, antipredační signál a teprve později bylo v některých liniích využito také při pohlavní komunikaci. Fosilie nám tak odhaluje evoluční experiment, který se do současnosti nedochoval,“ uzavřel další ze spoluautorů studie Chenyang Cai.