Na dlouhých pět let musel olomoucký veslařský klub ustoupit budování protipovodňových opatření na řece Moravě. Sportovci z tradičního a velmi úspěšného oddílu s více než osmdesátiletou historií tak dojíždějí takřka každý den na zatopenou štěrkovnu u Grygova. To přináší celou soustavu komplikací, která veslařům odkrojila třetinu členské základny. Nyní už vyhlížejí vytoužený návrat na řeku v hanácké metropoli.
Nejprve štěrk, pak po panely a na závěr nezpevněná cesta s řadou velkých zatopených výmolů. Příjezd k provizornímu tréninkovému areálu olomouckých veslařů nedaleko Grygova má i s osobním autem k ideálu daleko. Ještě složitější je situace například pro dodávky, které při cestě na závody za sebou táhnou přívěs s loděmi o délce až dvanáct a půl metru. Úkol jen pro zkušené i za příznivého počasí.
Pro více než sto padesát sportovců s vášní pro veslování přináší grygovský exil komplikace zejména kvůli času a energii promarněné dopravou za vesnici dvanáct kilometrů od krajského města. „Dojíždění je znát. V Olomouci to bylo pro většinu lidí jen kousek od domu, takhle je to půlhodina na trénink autem. Někdy jezdíme i na kole, se školou nám to ale moc nevychází,“ říká úspěšná reprezentantka olomouckého klubu Michaela Uličná, která zářila na nedávném Mezinárodním mistrovství České republiky v kategorii dorostenek. Spolu s ní sbírala zlaté medaile i její parťačka Markéta Holčáková. „Trať je tady kratší. Nemáme ani poloviční délku, kterou jezdíme závodně. Potom nám to v trénincích nám chybí. Těšíme se zpátky do Olomouce, kde máme v loděnici rozhodně lepší zázemí,“ podotýká Holčáková.
Úterý, 9. srpna 2022, 11:01
Dokončení mostu v Masarykově třídě nebylo posledním krokem budování protipovodňových opatření nedaleko centra Olomouce, práce pokračují dál na náplavce a nábřežních stěnách. Okolí řeky Moravy má mít novou podobu do letošního podzimu, olomoucký...
V Grygově totiž mohou veslaři využít úsek dlouhý zhruba 820 metrů, na závodech pak jezdí nejčastěji dva kilometry. Trenéři navíc nemohou doprovázet sportovce po břehu jako v případě řeky Moravy. „Museli jsme koupit motorové čluny. Vybudovala se hala, za což děkujeme městu Olomouci. Zbytek jsme ale museli řešit sami, je to pro nás opravdu náročné období,“ říká jedna z trenérek VK Olomouc Daniela Hlaváčová.
Právě hala na uskladnění lodí tvoří dominantu zázemí veslařů u grygovské štěrkovny, za provizorním oplocením už se pak nachází pouze mobilní toalety a několik stavebních buněk, které slouží jako šatny. „Jako veslaři nemáme rádi zimu, protože nemůžeme být na vodě. Ale poslední roky se na ni těšíme. Když se po tréninku mohou sportovci osprchovat, to připadá každému normální, ale pro nás je to luxus. Nebo jít na normální záchod a ne na kadibudku, jako to máme teď. A pak jít na autobus a za chvilku být doma a nemuset jezdit v dešti dvanáct kilometrů na kole,“ komentuje náročné podmínky posledních let trenérka Hlaváčová.
Pozitiva se na aktuálním působišti hledají složitě. „Je to biorezervace a hnízdí tady moták pochop, kterého jsme viděli poprvé v životě,“ směje se trenérka a vážněji dodává: „Je výhoda, že je tady širší vodní plocha a lodě můžou jezdit vedle sebe. To je pro nás taky důležité, závodníci se potřebují s někým porovnávat. V Olomouci jezdíme jen za sebou.“
Úterý, 9. srpna 2022, 18:42
Mistrovství světa veslařů a dva týdny nato legendární triatlonový závod Ironman na Havaji. Dvě náročné výzvy čekají v září a říjnu olympionika z Hané, Miroslava Vraštila. Olomoucký rodák chce to nejlepší předvést na obou akcích. Po domácím...
Z náročné tréninkové situace ale olomoučtí veslaři a veslařky dokáží vytěžit nebývalé úspěchy. Za posledních pět let získali členové klubu tři tituly juniorských mistrů světa. Jan Řezáč byl členem úspěšných posádek na prestižní regatě Coupe de la Jeunesse, odkud si přivezl stříbro a bronz. Cenné kovy ve velkém sbíraly talentované sportovkyně olomouckého klubu i na mistrovství republiky. „Myslím, že to je v hrozném nadšení Olomoučáků – vedení oddílu, trenérů a sportovců. Před dvěma lety jsme tady měli ústředního trenéra Českého veslařského svazu. Přivezli jsme ho sem, stoupnul si na plato, dvě minuty zíral do vody a pak řekl, že by to v Praze nikdo nedělal, že jsme blázni. Částečně asi jsme, a to je možná to tajemství úspěchu,“ s úsměvem vypráví Daniela Hlaváčová.
Na podzim už by se měli veslaři vracet zpět na vodu v Olomouci. Na štěrkovně je podle Hlaváčové také v plánu rekultivace oblasti a klub by měl v září provizorní zázemí opustit a odklidit. „Vážím si všech dětí, které jsou schopné to vydržet a rodičů, kteří to respektují. Má to vliv na školu, na volný čas. Pro trenéry je to taky neskutečně náročné. Teď se trochu bojíme podmínek po návratu na Moravu. Není jasné, kdo všechno bude chtít řeku využívat. Naše lodě s vesly jsou hodně široké a jde také o bezpečnost,“ upozorňuje závěrem trenérka Hlaváčová, která však stejně jako všichni ostatní olomoučtí veslaři doufá v brzký návrat do domovské loděnice.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
