První české ozbrojené povstání proti nacistickým okupantům se odehrálo 1. května 1945 v Přerově. Vzpoura místních obyvatel trvala sice jen několik hodin a měla tragické následky, významně se však zapsala do české historie.

Přerovská radnice se po čtyřech letech vrátí k oslavám konce druhé světové války. V plánu je pietní vzpomínka, přehlídka vojenské techniky či práce policistů. Oslavy se uskuteční také před kritizovanou sochou rudoarmějce, která již dvakrát čelila pokusům o odstranění.

Nešťastná událost, která se stala krátce po konci druhé světová války na Přerovsku, připomene na začátku března promítání v kině Hvězda. Filmy mají hromadnou vraždu na Švédských šancích nejen připomenout, ale také uctít památku 267 obětí, které příslušníci československé armády nechali pohřbít v hromadném hrobě.

Přerovský dokumentární film mapující Přerovské povstání, první české ozbrojené povstání proti nacistům, se dočká své odložené premiéry v polovině září. Tvůrci dokumentu první promítání naplánovali na 12. září u příležitosti Dnů evropského dědictví, řekla spoluautorka a režisérka snímku Svatava Měrková. Snímek měl být původně promítnut v přerovském kině Hvězda v den 75. výročí výročí, tedy 1. května. Kvůli pandemii koronaviru se však premiéra musela přesunout.

Masakr karpatských Němců ze Slovenska čs. vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu 267 lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník čs. armády Karol Pazúr před 75 lety, v noci z 18. na 19. června 1945.

K nejtragičtějším nacistickým masakrům za druhé světové války v českých zemích patří vypálení moravské obce Javoříčko nedaleko hradu Bouzov na Litovelsku nacisty na samém sklonku války. Jako odvetu za pomoc partyzánům a po incidentu místní partyzánské skupiny obklíčili nacisté před 75 lety, 5. května 1945, osadu a 38 mužů a chlapců starších 15 let na místě zastřelili. Většinu domů zničili pancéřovými pěstmi a zápalnými granáty.

Jedním ze symbolů německých zvěrstev páchaných za druhé světové války jsou hromadné vraždy civilistů. Tyto barbarské činy páchaly německé síly i jim sloužící jednotky jiných národností ve všech okupovaných zemích. V Česku je nejhrůznějším příkladem těchto činů vyvraždění a vypálení středočeských Lidic, byly však desítky dalších případů. Jedním z nich je brutální vražda 19 mužů z osady Zákřov u Tršic na Olomoucku německými okupanty a rusky mluvícími kozáky v německých službách 20. dubna 1945.