Většina Čechů s příjmy zatím vystačí, lidí s finančními problémy ale meziročně přibylo. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu, který letos v květnu až červenci provádělo Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Snadno s příjmy vychází 53 procent českých domácností a obtížně 45 procent. Hůře jsou na tom podle průzkumu hlavně důchodci, dělníci a ženy v domácnosti.

Debata se včelařem, medový workshop či promítání oceňovaného filmu Kam mizí včely. Olomoucká pevnost poznání se stane dějištěm dalšího ročníku festivalu Země na talíři, který se zaměřuje na témata životního prostředí, změn klimatu a potravin. Letos se bude program točit právě kolem nejznámějších hmyzích opylovačů.

Záchranný chov pro kriticky ohroženého karase obecného chystají odborníci z Univerzity Palackého v areálu přírodovědecké fakulty v Olomouci – Holici. Populace v minulosti jedné z nejběžnějších ryb na našem území nyní skomírá. Se zvýšením počtu karasů může pomoci i veřejnost na speciálním webu. Vědci se zajímají o lokality, kde se tento druh ryby vyskytuje i o vhodná místa pro jeho rozšíření.

Iniciativa Ukliďme Česko, aplikace Nesnězeno, obec Hostětín nebo naposledy Domov Podhradí. To jsou čtyři rozdílné projekty, které měly jedno společné - zaměření na ekologii, udržitelný způsob života a také sošku za vítězství v ekologické soutěži E.ON Energy Globe. Ta už od roku 2008 hledá nejlepší ekologické nápady Česka. Do 27. března je ještě otevřená nominace projektů pro letošní rok. Kdo bude čtrnáctým vítězem? Na tom se svými nominacemi i hlasy podílí široká veřejnost. Vítěz pak získá od E.ONu hlavní cenu 300 tisíc korun na další rozvoj svého projektu.

Stromy v lese vydávají vůně, pokud je napadnou housenky a jiní býložravci. Proces využívají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, kteří je škůdců zbaví. Tento jev v terénu potvrdil tým vědců z Česka a Německa pod pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd ČR. Výzkum prováděli v korunách stromů v německém Lipsku. Výsledky své práce pak publikovali v časopise Ecology Letters.

Tendenci věřit konspiračním teoriím mají zejména lidé s extrémnějšími politickými názory. Vyplývá to z výzkumu, jehož se zúčastnilo 26 zemí včetně Česka. Studie čítající přes 100 tisíc respondentů také ukázala, že víru v konspirace u lidí posiluje to, když jimi preferované politické strany a hnutí neuspějí ve volbách. O výzkumu dnes informovala Akademie věd ČR (AV). Vedli ho vědci z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči, v Česku výzkum koordinovala Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV. Studii publikoval prestižní časopis Nature Human Behaviour.

Olomoučtí vědci díky rozsáhlým genetickým analýzám objevily stovky nových druhů hmyzu. Zoologové z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci zkoumali vzorky z více než 800 oblastí v Asii, Africe a Austrálii.

Krmné biopásy v zemědělské krajině významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost polních ptáků a malých savců. Vyplývá to ze studie česko-polského týmu vědců, o které informovala Akademie věd ČR (AV). Podle odborníků dosud chyběla data, která by ukázala skutečný vliv biopásů na různé skupiny živočichů během zimy. Nyní se prokázalo, že jsou přínosem pro řadu zvířat. Biopás je pruhové potravní políčko o šíři šest až dvanáct metrů, které je umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků.

Výzkumu a šlechtění rostlin, které zvládnou i velmi nepříznivé podmínky, se věnují vědci z olomouckého ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Ve spolupráci s odborníky ze Saúdské Arábie se zaměřují na vytvoření odrůd datlovníku, rýže nebo pšenice, které přinesou větší výnosy i v extrémně suchém a horkém podnebí.

Olomoučtí vědci z Laboratoře růstových regulátorů ve spolupráci s belgickými a britskými kolegy zkoumali, jak se vyvíjejí cévní svazky v kořenech rostlin. To by mohlo pomoci například při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu. Úpravami příslušných genů by bylo možné získat rostliny s kořenovým systémem ušitým na míru pěstitelům.