Vědci posunuli dataci nejstarší kresby v České republice na 7000 let. Je v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné. Dataci kresby určila radiouhlíková metoda. Dosavadní rekord držela malba z této jeskyně, která je podle laboratorních analýz stará 6200 let. Informoval o tom archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která se na objevu podílela.

Robotický systém přezdívaný Popelka, který je určený k automatické přípravě vzorků pro výzkum chování rostlin v závislosti na prostředí, vyvinuli výzkumníci Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) v Olomouci ve spolupráci s firmou Stäubli Systems a Vědeckotechnickým parkem (VTP) Univerzity Palackého v Olomouci. Automatizované zařízení na rozdíl od pohádkové postavy netřídí hrách od čočky, ale dokáže velmi přesně, pečlivě a vytrvale přenášet miniaturní semínka rostlin do destiček, zkumavek či květináčků, a výrazně tak urychlit přípravu experimentů.

Olomoučtí vědci vyvinuli hydroponické hnojivo pro plodovou zeleninu, které zvyšuje výnosy o pět až deset procent. Nese název VegetUP, a protože je ho k doporučenému ředění potřeba velmi malé množství, vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), jsou schopni ho pro zájemce připravovat sami.

Ve čtvrtek 27. února proběhne v aule Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci od 18:30 přednáška s názvem Změna klimatu a naše krajina. Přednášku povede profesor Zdeněk Žalud, který v současné době působí na Mendelově univerzita v Brně a v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Přednášce poskytuje záštitu poslanec Marian Jurečka. Posluchači se mohou těšit na komplexní informace o klimatické změně. Od její podstaty přes vývoj až k potřebné adaptaci. Olomoucká Drbna nabízí krátký rozhovor s profesorem Žaludem jako ochutnávku toho, co se bude na přednášce řešit.

Akademický senát Univerzity Palackého v Olomouci (UP) schválil vznik vysokoškolského ústavu, který univerzita připravuje více než rok. Devatenácti hlasy přijal novelu Statutu UP s účinností od dubna příštího roku, v níž je nově vysokoškolský ústav obsažen. Informovali o tom zástupci UP. Samotný statut ústavu však schválením ještě neprošel, senátoři návrh dokumentu vrátili k dopracování. Doladit se musí především vypořádání podmínek ve vztahu k přírodovědecké fakultě. Vysokoškolský ústav má spojit tři vědecká centra přírodovědecké a lékařské fakulty v partnerství s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Fakultní nemocnicí Olomouc.

Čechů hodnotících kladně svou životní úroveň je nejméně za poslední více než tři roky. Životní úroveň své domácnosti pokládá za dobrou 49 procent lidí, vyplývá z listopadového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Stejný byl podíl kladných odpovědí naposledy v březnu 2016. Letos v listopadu se také po skoro půl roce propadl pod 50 procent podíl lidí, kteří pozitivně hodnotí ekonomickou situaci v Česku.

Výstavami, přednáškami či exkurzemi se po celý příští týden zapojí Univerzita Palackého v Olomouci do Týdne vědy a techniky Akademie věd České republiky. Letošní, 19. ročník celostátní akce nese název Věda, svoboda, odpovědnost. Hlavním tématem budou globální hrozby, jako jsou klimatické změny či přírodní katastrofy. O víkendu program doplní téma 30. výročí sametové revoluce, informovali zástupci univerzity.

O nadcházejícím víkend nás opět po půl roce čeká změna času. Z letního budeme přecházet na středoevropský, kterému se jinak říká i zimní. Česká republika musí do dubna příštího roku rozhodnout, zda trvale zavede letní nebo zimní čas. Debata vědců se zákonodárci na Ministerstvu dopravy dnes skončila jasným závěrem: nejlepší je přirozený, středoevropský čas.

Na Horním náměstí v Přerově v pátek archeologové odkryli studnu, o jejíž existenci mluvily historické prameny. Podle odborníků pochází z přelomu 14. a 15. století, vznikla v období Viléma z Pernštejna, který v tu dobu město vlastnil. K překvapení archeologů je studna, obklopená staletými dožívajícími lípami, stále funkční a drží se v ní voda. Její hloubku až ke dnu změřili na 14 metrů. O jejím osudu nyní rozhodne vedení radnice, předpokládá se, že by se měla obnovit.

Vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy pšenice bude v budoucnu snazší díky výzkumu jejích planých předchůdců v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), která je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum (CRH). Po dvou letech se zde totiž podařilo sestavit mapu genomu příbuzného dnešní pšenice, trávy mnohoštětu (Aegilops biuncialis). Objev, na kterém se podílel maďarský vědec István Molnár, podpořil evropský grant Marie Skłodowska-Curie Actions (MSCA).