Poutavé vyprávění nejen o dějinách regionu přinese série archeologických exkurzí v Olomouckém kraji. Do celorepublikové akce Archeologické léto se i letos zapojí také Muzeum Komenského v Přerově. Odborníci budou lidem prezentovat zajímavosti například o přerovské části Předmostí, která je cennou paleolitickou lokalitou, či o hradě Helfštýnu nebo kopci Švédské šance.

Nový atraktivní prvek získalo Horní náměstí v Přerově, posezení i zajímavý pohled do hlubin nabídne umělecky ztvárněné zakrytí historické studny. Ta sloužila obyvatelům města už na přelomu 15. a 16. století. Po archeologickém průzkumu a vykácení nemocných stromů získalo místo novou podobu s odkazem Jana Ámose Komenského, který v Přerově žil a učil.

Jak vypadal výhled z dnešní obchodní Galerie Moritz v centru Olomouce před 170 letech zjistil v zámořských archivech olomoucký badatel Petr Hofman. Podařilo se mu objevit pravděpodobně nejstarší známý snímek Olomouce. Mezi lety 1853 až 1855 jej pořídil Jakob Hölfinger zřejmě z okna svého ateliéru nad Merkurovou kašnou, kterou vzácná fotografie zachycuje.

Prostějovský rodák a člen spolku Hanácký Jeruzalém Jan Lázna prožil v židovských uličkách v Prostějově, ze kterých dnes zbylo už jen torzo, své dětství. Shromáždil stovky fotografií, archivních materiálů, dokumentů a vzpomínek a dnes o nich dokáže poutavě vyprávět. Již několik let také pracuje na papírovém modelu celého ghetta.

Rukopis o dějinách města Šternberka, který zpracovali historikové z olomoucké Univerzity Palackého, je hotový. Obsahuje celkem 1200 normostran a více než 600 fotografií. Unikátní kniha bude čtenářům k dispozici na jaře příštího roku, a Šternberk tak bude mít konečně detailně zpracované své dějiny.

Ve věku nedožitých 79 let zemřel dne 8. listopadu olomoucký rodák a historik Miloslav Čermák. Ve svých dílech se zaměřoval na podrobný popis života středověkých, renesančních a barokních olomouckých měšťanů, historie zdejších řemesel, dějiny olomouckých hospod, pivnic, vináren nebo restaurací. V posledních letech zaujal vydáním knihy o Olomouci v roce 1968 a v roce 1989.

Knihu o historii největší prostějovské okrajové místní části Vrahovicích vydal nyní místní Spolek za staré Vrahovice. Historik Martin Hájek se v ní zabývá moderními dějinami Vrahovic v období mezi roky 1885 a 1973. Slavnostního křtu se v sobotu 21. prosince zúčastnila také herečka Eva Hacurová, která z této části Prostějova pochází.

Hranicemi na Přerovsku projde v sobotu po 50 letech historický průvod připomínající 850 let od jejich založení. Čítat bude až 350 lidí v maskách, kteří ztvární dějiny města.