Celé Československo se ve zmenšené podobě vměstnalo do pavilonu A olomouckého výstaviště při dalším ročníku podzimní zahradnické výstavy Flora. Od čtvrtečního rána panoval ruch nejen v prostorách hlavní expozice, ale také v dalších budovách a ve Smetanových sadech, kde návštěvníci nakupovali od stánkařů nejrůznější sortiment nejen pro své zahrádky.

Okolo dvaceti tisíc lidí zavítá každoročně na podzimní etapu výstavy Flora v Olomouci. S vysokou návštěvností se pojí i výraznější dopravní zatížení města. Řidiči by na trase k parkovacím plochám měli při cestě zejména ze severního či západního okraje Olomouce počítat s uzavírkou frekventovaného průtahu v ulicích Pražská a Foerstrova. Organizátoři připravují značení objízdných tras.

Úvod října bude na olomouckém výstavišti patřit podzimní etapě oblíbené výstavy Flora Olomouc – Hortikomplex. Tentokrát s podtitulem Společné kořeny, který odkazuje na vztah mezi Českou a Slovenskou republikou. V tomto duchu bude stylizovaná i hlavní expozice, která vznikne na podkladu ve tvaru území obou států. Zahrnovat bude také tuny ovoce, zeleniny i tisíce rostlin či padesátku stromů.

Začátek října se v Olomouci ponese v duchu tradiční podzimní etapy nejen pěstitelské výstavy Flora. Ústředním motivem letošního ročníku je připomenutí společných kořenů České a Slovenské republiky. Největší pavilon A olomouckého výstaviště čeká proměna podle návrhu uznávaných floristů.

Nejen s historií či aktuálním vývojem populárních figurek se mohou seznámit návštěvníci Turistického informačního centra Litovel na výstavě Fenomén Igráček. Putovní expozice zavítala do prostor na litovelském náměstí Přemysla Otakara, kde bude k vidění až do 2. září. Lidé si zde mohou prohlédnout i unikátní postavy vytvořené přímo pro hanácké Benátky, a sice legendárního siláka Gustava Frištenského a také zakladatele tamního pivovaru Josefa Svozila.

Téměř šest let se věnoval tým vědců z několika institucí výzkumu takzvaného Bánovského pokladu, tedy souboru předmětů ze starší doby kamenné nalezených u obce na jihovýchodní Moravě. Do výzkumu se zapojili i odborníci z Univerzity Palackého, skupině badatelů se podařilo analýzou nálezů výrazně poodhalit jejich historii. Objevené věci měly patřit zřejmě velmožce, která dohlížela na část Jantarové stezky.

Už deset let lze v olomouckém Vlastivědném muzeu obdivovat expozici Příběh kamene. Její součástí je mimo jiné i dva tisíce let staré keltské plavidlo monoxyl. Ten byl nalezen na břehu mohelnického jezera a je nejstarším dochovaným plavidlem z jednoho kmene v České republice.

Po sedmiměsíční zimní přestávce mohou lidé opět zavítat do sklepení bývalé jezuitské univerzity v centru Olomouce, kde je k vidění stálá expozice Příběh kamene. Geologické a archeologické exponáty či artefakty z lapidária zde vystavuje Vlastivědné muzeum Olomouc. A otevřeno bude po celý prodloužený víkend.

Návštěvníci hradu Šternberka mohou nově obdivovat jedinečná historická díla sochařů a kameníků, která byla dříve uložena v depozitáři. Kamenné prvky s motivy erbů a znaků jsou k vidění v hradní šatlavě, druhá část výstavy pak přibližuje kamenické nářadí a nástroje.

Desítky lidí netrpělivě vyčkávaly v pondělí odpoledne před branami Arcidiecézního muzea, které se po více než dvou letech znovu otevřelo návštěvníkům. Jedinečná oblast dokládající mnoha set letou historii Olomouce představila nové části expozice, poprvé se otevřel celý palác biskupa Jindřicha Zdíka.