Téměř šest let se věnoval tým vědců z několika institucí výzkumu takzvaného Bánovského pokladu, tedy souboru předmětů ze starší doby kamenné nalezených u obce na jihovýchodní Moravě. Do výzkumu se zapojili i odborníci z Univerzity Palackého, skupině badatelů se podařilo analýzou nálezů výrazně poodhalit jejich historii. Objevené věci měly patřit zřejmě velmožce, která dohlížela na část Jantarové stezky.
U obce Bánov nedaleko Uherského Brodu objevil v roce 2017 hledač s detektorem kovů depot, tedy soubor předmětů, jehož hodnota se později ukázala jako zcela mimořádná. Na několik dalších let se Bánovský poklad stal předmětem zkoumání týmu specialistů z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR, Univerzity Palackého v Olomouci a Karlovy univerzity v Praze. Výslednou studii zveřejnil prestižní akademický časopis Journal of Archaeological Science: Reports.
Podle poznatků vědců byly předměty uloženy do země společně během určitého rituálu. Bánovský poklad tvoří železná sekera, keramická nádoba a zejména součásti bohatého ženského kroje. Ten tvořily bronzové spony, náramky, nápažníky, vlasové ozdoby, naušnice či prsten a také dva opaskové kruhy. Jedinečnou položkou nálezu jsou také desítky skleněných a až dva tisíce jantarových korálků. „Byly patrně součástí náhrdelníku a část z nich mohla zdobit i honosný kožený opasek. V každém případě se jedná o dosud nejpočetnější soubor pravěkého jantaru z území České republiky, což činí z Bánovského pokladu zcela unikátní nález,“ řekl pro web Akademie věd vedoucí výzkumného týmu Martin Golec z Univerzity Palackého.
Středa, 5. července 2023, 17:13
Už deset let lze v olomouckém Vlastivědném muzeu obdivovat expozici Příběh kamene. Její součástí je mimo jiné i dva tisíce let staré keltské plavidlo monoxyl. Ten byl nalezen na břehu mohelnického jezera a je nejstarším dochovaným plavidlem z...
Bohatě zdobený kroj se šperky zřejmě nosila žena, která se těšila významného společenského postavení v lokalitě, která propojovala Pobaltí a Středomoří a nyní se označuje jako Jantarová stezka. Kroj vznikl ve starší době železné, mezi lety 575 až 550 před naším letopočtem.
„Přírodovědné analýzy provedené Lukášem Kučerou z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého prokázaly, že jantar pocházel z Pobaltí,“ dodává Martin Golec. Také některé další součásti kroje pocházejí ze vzdálených regionů. Část bronzových šperků, takzvaných dračích spon, se dostala na místo nálezu z území dnešního Slovinska, odkud též pravděpodobně pochází samotná technologie výroby skleněných korálků. Ty však podle odborníků již tehdy mohly být vůbec poprvé vyrobeny na území dnešní České republiky. Luxusní šperky mohla žena vyměnit právě za jantar.
Podle archeologů a historiků jednotlivé úseky Jantarové stezky kontrolovali vysoce postavené skupiny z daných regionů a z čilého obchodu získávaly bohatství. „A právě k této elitě, tedy nejvyšší společenské vrstvě tehdejší společnosti, patřila i žena z Bánova,“ potvrzují Jaroslav Bartík a Tomáš Chrástek z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd, kteří depot dokumentovali přímo v terénu.
Bánovský poklad si mohou lidé nyní prohlédnout v expozici Pravěk Uherskohradišťska v Památníku Velké Moravy Slováckého muzea ve Starém Městě. Ta byla nově otevřena v minulém roce. K vidění je i rekonstrukce možného rozmístění šperků na postavě ženy.
Foto Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
